Polní jahody pěstují v Lotouši také, a dokonce na slámě. Díky tomu zůstanou čisté a nehnijí. „Počítám, že jahody z pole budou tak ke sklizni tak za dva týdny. Lidé mají zájem i o samosběr. Ale u nás to spíše neděláme, nejsme tak velká farma jako například ve Vraňanech. Většinou stačíme dozrávající plody sklízet sami,“ sdělila provozovatelka farmy Ilona Hořejší.

Aktuální cena za jeden kilogram jahod z fóliovníku v Lotouši je 160 korun. Oproti loňsku zdražili na této farmě o desetikorunu. Podle prvních odhadů by Hořejších mohli jahody z pole následně za dva týdny prodávat v ceně za kilogram okolo 120 až 130 korun. "Je to ale skutečně jen náš hrubý odhad a vše bude závislé na počasí, jak rychle budou jahody dozrávat. I podle toho se pak bude odvíjet cena, která může během sklizně ještě i klesat," sdělil Jiří Hořejší.

Jelikož se farma rozprostírá v oblasti chudé na srážky, používají u Hořejších ponejvíce vodu z vlastní zásobárny nebo vrtu a ideálním pomocníkem je kapkový závlahový systém. V místní části Slaného, kde nebyl do loňska ani vodovod, dokážou tím spíše hospodařit s každým litrem vody.

Farmu v Lotouši založil v roce 1991 pan Karel Slivoň, který podnikání postupně přenechal dceři Iloně, jejímu manželovi Jiřímu, vnukům a snachám. Ovšem jedenaosmdesátiletého zakladatele potkáte dodnes na poli také. Přestože oba pokračovatelé Ilona i Jiří jsou bývalými sportovci a trenéry, po třiceti letech farmaření, jsou hybnou silou podniku. Doménou Ilony jsou fóliovníky, manželovou obchod a potomci hospodaří na polích a v sadu.

„Co je možné, pěstujeme si sami. Ať už jsou to brambory, cibule, česnek a další plodiny, o které je zájem. I když máme fóliovníky, stejně jako ostatní jsme závislí na rozmarech počasí. Klimatické změny jsou v posledních letech výrazné, takže buď je zima a nebo horko. U náš navíc skoro vůbec neprší. Zatímco v sousedních obcích třeba sprchne, nám se déšť často úspěšně vyhne,“ popisuje paní Ilona. I z toho důvodu zachytávají veškerou vláhu, která naprší. Na druhé straně, když už se strhne bouřka nebo vichřice, bere všechno a někdy i fóliovníky.

„To už se nám také stalo a jelikož je máme pod vysokým napětím, ani to není možné pojistit. Velkých fóliovníků máme sedm a pořídit dnes jediný je otázkou 150 až 200 tisíc korun,“ dodala. Práce na farmě je po celý rok pro všechny dost, ale ještě více než rozmary počasí, je drtí současná legislativa. "Papírování kolem i kontrol je moc, takže toho má někdy člověk nad hlavu. I z toho důvodu raději ani nežádáme dotace, než ty základní. Největší naší radostí je proto stále práce ve fóliovnících a na poli, když vidíte, jak to roste, zákazníci jsou spokojení a vracejí se. Díky tomu nám práce v zemědělství dává smysl. Kdyby to člověk neměl rád, nemohl by to dělat," potvrzuje Ilona Hořejší.

Kromě ovoce a zeleniny rodina produkuje i vlastní květiny, sazeničky trvalek a hospodaří také v ovocném sadu. „Máme od všeho něco, ale meruňky ty už tradičně pomrzly. Takže spíše žádné nebudou," uzavřela farmářka. Práci na farmě, která je různorodá a pestrá zastanou zhruba v deseti lidech, přičemž velkou část tvoří rodinní příslušníci.