Jak potvrdila spolumajitelka a zakladatelka rodinného podniku Ilona Riegelová (61), jahody jdou na dračku, ale vyžadují také zvýšenou péči a letos i ochranu před mrazem a stejně tak pravidelnou závlahu. Vše se včetně lidské práce promítne do finální ceny. „Podle toho jak bude sluníčko a jahody budou dozrávat, počítáme, že je budeme sklízet ještě nejméně dva až tři týdny,“ dodala farmářka.

Jahody na poli pěstuje rodina ve Šlapanicích pátým rokem, přičemž kultury po třech letech vyměňují. „Ve chvíli, kdy byly hlášeny jarní mrazíky, kvetoucí jahodníky jsme zakryli netkanou textilií, bez toho bychom je nezachránili. U nás jsme naměřili minus 5 i minus 7 stupňů Celsia. Mrazíky trvaly dokonce tři dny,“ dodala farmářka.

Aby i nejnáročnější zákazníci dostali jahody na stůl z pole čisté, pěstují je zde na černé fólii, pod kterou je vedena kapková závlaha. Veřejností oblíbené samosběry zde nepořádají. „Rádi všechny zákazníky obsloužíme sami, máme dostatek pracovníků i brigádníků,“ sdělila.

close Ilona Riegelová na rodinné farmě. info Zdroj: Deník/Kateřina Nič Husárová zoom_in Ilona Riegelová na rodinné farmě.

Před mrazem se přesto ve Šlapanicích nepodařilo počátkem května uchránit na polích všechny plodiny. Zčásti pomrzla cibule, květák i pórek. „Sadbový česnek, který dodáváme i společnosti Moravoseed, odolal. Většinu pomrzlých plodin už jsme ale stačili nahradit. Tisíce sazeniček si sami pěstujeme ze semen, ve čtrnácti vyhřívaných fóliovnících. Takže i letošní nabídka bude pestrá. Pěstujeme veškerou tuzemskou zeleninu jako kedlubny, saláty, kapustu, zelí, rajčata, papriky, okurky, cukety, melouny a také mnoho druhů květin a bylinek,“ doplnila farmářka.

Více než 90 hektarů pozemků obhospodařují Riegelovi už třiatřicet let. Rodinný podnik zaměstnává a živí čtyři rodiny, včetně tří dospělých potomků a šesti vnoučat. Dále několik zaměstnanců a brigádníků. Celoroční práce, jejíž výsledek je, s ohledem na rozmary počasí, pokaždé nejistý, zakladatele Ilonu a Josefa Rieglovi zatím těšit nepřestala. „Člověk k práci v zemědělství musí mít vztah, jinak by to nemohl dělat. Musíte soustavně počítat, zvažovat do čeho investovat, opravovat stroje a další. Ušetřit na výplaty. Není to žádný lukrativní byznys, ale myslím, že si žijeme slušně," konstatuje.

"Když jsme po mém dědovi truhlářovi získali v restituci pozemky, byla to výzva. Manžel do firmy v roce 1991 vstoupil jako soustružník, já působila do té doby jako agronomka v Agrochemickém podniku Zlonice. Učili jsme se hospodařit postupně. Začínali s jedním traktorem, dvěma pařeníky a jedním fóliovníkem. Obě, dnes už dospělé dcery, i syn, absolvovali stejně jako já zahradnickou školu. Dcera Lucie pracuje přímo s námi, druhá Marta má svoji zahradnickou firmu v Dolánkách nad Ohří a syn Pavel prodává naše produkty na různých farmářských trzích. Mimo to máme čtyři zaměstnance a společně s brigádníky je nás na farmě na vrcholu sezony okolo dvaceti lidí. Mimo práce v zahradnictví pěstujeme na polích i pšenici a řepku,“ dodala podnikatelka.

close Manželé Ilona a Josef Riegelovi pěstují na polích a ve sklenících jahody, veškerou zeleninu a také spousty květin. info Zdroj: Deník/Kateřina Nič Husárová zoom_in Manželé Ilona a Josef Riegelovi pěstují na polích a ve sklenících jahody, veškerou zeleninu a také spousty květin.

Jak přiznává, prošla i krizemi a na životě ji ohrozil vážný úraz páteře, po kterém skončila v invalidním důchodu. Přesto to Ilona ani zbytek rodiny nevzdali a jedou dál. „Byla by velká škoda nepokračovat, když jsme vše sami vybudovali a bez dotace. Hlavně je vždy potřeba myslet i na další lidi, kterým dáváme práci. Za to se na ně můžeme spolehnout. Podnik nejde jen tak zavřít a opustit,“ vysvětluje Ilona, která má na farmě ponejvíce manažerskou pozici, stará se o účetnictví, docházku a další agendu. Pomohla i řadě ukrajinských spolupracovníků, kteří po vypuknutí války v jejich zemi přivedli do Šlapanic i celé rodiny, včetně patnácti dětí. „Ti lidé nám roky pomáhají. Byla pro mě samozřejmost, pomoci, když se ocitli v nouzi. Dnes už to nejsou jen zaměstnanci, ale rodinní přátelé,“ zdůraznila.

Na dotaz, jak Riegelovi tráví dovolenou, se farmářka rozesměje. „V sezóně není prakticky možné farmu opustit, tudíž jsme neměli dovolenou více než třicet let. Takže syn rozhodl a vzal nás před časem v zimě do Thajska. Bylo to krásných jedenáct dní odpočinku,“ potvrdila. „Do té doby jsme znali jen práci, když ale můj nevlastní bratr zemřel na covid, některé věci jsem přehodnotila a začala se věnovat i svým dávným koníčkům, jakými jsou četba anglické literatury a zdokonaluji se v anglickém jazyce, abych se letos mohla s praneteří vypravit na výlet do Skotska,“ uvedla.

Mimo to s manželem už zvolna pomýšlejí na to, kdo jednou rodinný podnik převezme. „V naší rodině máme sice dlouhověkost. Ženy se u nás dožívají sto dvou nebo i sto jedna let. Jednou ale na naši práci bude muset někdo navázat. Vzhledem k tomu, že naše pozemky obhospodařujeme už ve třetí generaci, budeme rádi, když bude rodinná tradice bude pokračovat i po nás,“ uzavřela Ilona Riegelová.