Míra nezaměstnanosti v okrese Kladno dosáhla podle posledních dostupných údajů z přelomu března a dubna sedmi procent. Minulý měsíc se tak zvýšila o půl procenta.

„Vše je ale velmi relativní. Bývaly časy, kdy jsme o sedmiprocentní nezaměstnanosti snili. Před šesti lety jsme byli nad deseti procenty, a to žádná ekonomická krize nebyla. Na druhou stranu sedm procent asi není definitivní číslo a předpokládáme, že situace se bude ještě zhoršovat,“ prohlásil analytik František Paulík z Úřadu práce v Kladně.

Pozitivní ovšem je, že se nezaměstnanost na Kladensku a Slánsku stále pohybuje pod celorepublikovým průměrem (7,7 procenta). „Ze sedmasedmdesáti okresů jsme na čtyřiapadesátém místě. To je ukazatel velmi příznivý,“ poznamenal Paulík.

Výše zmíněná čísla znamenají, že k poslednímu březnu bylo v evidenci kladenského úřadu práce 6323 uchazečů, z toho okamžitě schopných nastoupit do zaměstnání 6066. „Ti zbývající jsou například v pracovní neschopnosti nebo se jedná o účastníky rekvalifikačních kurzů,“ vysvětlil Paulík.

Ekonomická krize se ale v regionu projevuje stále razantněji. Důkazem je, že na konci loňského roku evidoval úřad práce 5058 lidí. Za první čtvrtletí se tak počet nezaměstnaných zvýšil bezmála o třináct set. „Týká se to různých profesních oborů. Nezaměstnanost stále nejvíce postihuje nekvalifikované, ale v poslední době nepříznivě dopadá i na skupinu vyučených. Pouze u vysokoškoláků jsme žádný výrazný vzestup zatím nezaznamenali,“ řekl analytik.

Přibývá však zejména průmyslových podniků, které zkracují svým zaměstnancům pracovní dobu a vyplácejí jim pak jen poměrnou část mzdy. „Je to špatný signál v tom, že se některé firmy stále nemohou krizi úspěšně překlenout,“ poznamenal Paulík s tím, že úřad práce v současnosti trápí také výrazný úbytek volných pracovních míst. V nabídce jich je totiž nyní jen 566, přitom před rokem to bylo přibližně 1700.

Úřad práce v Kladně se zapojil do projektu Vzdělávejte se! V rámci prostředků z evropského sociálního fondu umožňuje zaměstnavatelům další vzdělávání pracovníků, pro něž momentálně nemají uplatnění, například výuku jazyků nebo komunikačních dovedností.

„Zaměstnavatelům jsou proplaceny náklady na toto vzdělávání a náhrada mzdy pracovníků po dobu školení. Je to pro ně motivací, aby své lidi nepropouštěli. Zároveň je to test nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, do níž spadají také rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, chráněné dílny a tak dále,“ uvedl analytik.

Zájem ze strany zaměstnavatelů o zmíněný projekt je značný. Úřad práce odhaduje, že jen v první fázi se ho do poloviny letošního roku může zúčastnit na 800 zaměstnanců patnácti firem. Prostředky na projekt by měly být v druhé fázi dostupné až do roku 2011.