Stěhování výzkumných a vývojových center do sousedství hlavního města není podle předsedy Akademie věd České republiky Václava Pačese nějakou obezličkou či úhybným manévrem, i když by to tak na první pohled mohlo vypadat. „Do Prahy ty prostředky z evropských fondů jít nemohou,“ připouští. „Akademie věd ale koupila rozvojový pozemek ve Vestci ještě dřív, než se uvažovalo o evropských strukturálních fondech,“ konstatoval profesor Pačes. Hlavní důvody, proč se vědecké základny, jejichž tvůrci si kladou ambice udržet český aplikovaný výzkum na světové špičce, mají budovat na venkově, jsou tedy jiné. Šéf akademiků by rád zvrátil současný trend, kdy lidé jezdí na venkov jen přespávat a za prací každé ráno vyjíždějí do Prahy. Cílem však není ani snaha, aby po čase jiní začali jezdit opačným směrem. „Chtěli bychom, aby se odborníci usídlili a pracovali mimo Prahu ve středních Čechách. A díky jejich působení tam pak najdou práci i další lidé z okolí,“ předpokládá Pačes. A možná se na středočeský venkov začnou stěhovat i mladí výzkumníci třeba z Německa či Francie.

Smělé plány mají také vědci mířící do Kladna, kde by někdejší tradici hornictví a hutnictví měla vystřídat práce na technologiích pro udržitelný rozvoj. „Například nízkoemisní motory a paliva pro ně, komponenty umožňující komunikaci mezi automobilem a vozovkou, ale také třeba nízkoenergetické domy a jejich vytápění, technologie čištění vody, hi-tech materiály nebo pomůcky pro zdravotně postižené,“ přiblížil budoucí výzkumný program prorektor Českého vysokého učení technického Jaroslav Kuba. Kromě této vysoké školy se zapojí i specialisté z dalších špičkových pracovišť – Vysoké školy chemicko technologické (VŠCHT) a České zemědělské univerzity.

Smělé plány se přitom neřadí do kategorie krásných snů, o nichž se jen hezky povídá. „Na polích ve Vestci by nové středisko mělo vyrůst a začít fungovat do čtyř let,“ těší se Peter Šebo. Také v Kladně se rýsují reálné termíny. „Stavět by se mohlo začít v roce 2010 – a po třech letech bychom měli fungovat,“ očekává Jaroslav Kuba. „Tedy v letech 2013–14,“ uzavírá. „Jde ale o to sehnat peníze,“ připouští rektor VŠCHT Josef Koubek. Tou nejpesimističtější variantou by pak podle jeho slov bylo, že se nebude stavět nic…

„Očekávám, že těmto dvěma projektům pomůže ministerstvo školství,“ připomněl hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. „A že se o něm nebude říkat, že je jen ministerstvem pro Moravu,“ popíchl vedení resortu. Tomu, aby v okolí Prahy vznikla špičková vědecká centra, chce podle Bendla pomoci i kraj. „A to podílem na dofinancování prostředků z evropských fondů a budováním dopravní infrastruktury,“ upřesnil hejtman.

Na co se zaměří vědeckotechnologické parky

Kladno
- udržitelná doprava (nízkoemisní motory + paliva a maziva, inteligentní komponenty automobilů, počítačová komunikace mezi vozidlem a silnicí)
- energeticky udržitelné technologie (inteligentní dům s nízkoenergetickými technologiemi, optimální vytápění, způsoby spalování biomasy, požární testování)
- zdraví a životní prostředí (úprava pitné vody, čištění vody a půdy, rezidua v potravinách a krmivech, technické pomůcky asistující seniorům a handicapovaným)
- komunikace a informační technologie
- hi-tech materiály (nanomateriály a nanotechnologie, ultratenké vrstvy, vývoj senzorů