Šest, osm, deset procent. O tolik vedl v téměř všech průzkumech veřejného mínění demokratický vyzyvatel Joe Biden nad úřadujícím prezidentem Donaldem Trumpem i v posledních dnech před listopadovými volbami. Jenže v americkém volebním systému, kde nerozhoduje o vítězi to, kdo získá víc hlasů voličů, ale to, kdo zvítězí v tolika státech USA, aby získal většinu volitelů, to neznamenalo jistotu, že Biden skutečně zvítězí. Zvláště po zkušenostech z roku 2016, kdy Hillary Clintonová v průzkumech vedla, nad Trumpem pak skutečně o dva a půl milionu hlasů voličů vyhrála, ale výrazně víc volitelů získal Trump, který se stal prezidentem.

James Bond v podání Daniela Craiga
Bondovka čeká na premiéru. Dočká se?

Přestože úřadující prezident obvykle bývá ve výhodě, Trumpovi se do cesty postavil koronovirus, který tvrdě popadl na Spojené státy. Chaotický Trump, čtvrt milionu mrtvých i covidový propad ekonomiky odvedli od prezidenta část jeho voličů.

Biden neudělal žádnou chybu, vyhrál obě prezidentské debaty, ale Trump poté, co se za čtyři dny „zázračně uzdravil z covidu-19“, předvedl strhující finiš.

Dlouhé počítání

Když se v úterý 3. listopadu zavřely volební místnosti a začaly se sčítat hlasy, vypadalo to v noci amerického času na to, že se bude opakovat rok 2016 a Trump zopakuje překvapivý triumf. V noci na středu se Trump prohlásil vítězem voleb. „Upřímně, vyhráli jsme,“ prohlásil Trump v Bílém domě. Jeho náskok v několika klíčových státech, jako Pensylvánie nebo Michigan, vítězství v Texasu a především na Floridě, naznačovalo, že sice jásal poněkud předčasně, ale mohl by mít pravdu.

Trump však zapomněl na koronavirus, který výrazně změnil hlasování. Z obav před nákazou hlasovalo rekordní množství voličů korespondenčně, a jak se ukázalo, drtivá většina z nich volila Bidena. S přibývajícími sečtenými korespondenčními hlasy začala mizet Trumpova převaha jak jarní sníh. Tři dny po volbách už bylo víceméně jasno. Trump nejen prohrál, ale prohrál i velice jednoznačně, byť výsledek hned v několika rozhodujících státech byl těsný, někde dokonce velmi těsný.

Čeští fotbalisté
Nejdůležitější krátké zprávy z listopadu

Protesty Trumpova týmu, zpochybňování regulérnosti voleb, tvrzení o rozsáhlých podvodech, nic z toho se nepotvrdilo. Ani ruční přepočítávání hlasů na výsledku nic nezměnilo, někde dokonce přineslo víc hlasů Bidenovi.

Biden trpělivě čekal, až se výsledek definitivně převáží na jeho stranu, a pak předstoupil před Američany se státnickým projevem, po boku s Kamalou Harrisovou, první ženou, která bude viceprezidentkou. „Teď je čas vyléčit Ameriku,“ uvedl. Prezidentem se má Biden stát 20. ledna 2021.

Trump: spíš přízrak než prezident

Čtyři roky vlády Donalda Trumpa otestovaly pevnost americké demokracie a jejích institucí. Trump, despoticky vládnoucí zemi i běhu na planetě pomocí Twitteru, se neřídil ani dosavadními zvyklostmi a pravidly, ani nenaslouchal odborníkům a vědcům. Zemi nespojoval, ale tvrdě rozděloval na své příznivce a ty ostatní, které vyhlašoval za nepřátele.

Věřil jedině svým instinktům tvrdého byznysmena. Ty byly někdy správné, jako v případě posílení východního křídla NATO, tlaku na komunistickou Čínu či snahy o návrat výroby do USA. Jindy ale byly naprosto chybné, jako byla podpora brexitu, zrušení amerického přijetí pařížské klimatické dohody nebo pojímání EU jako soupeře USA. Demokracie USA Trumpa přežila. Trump ale vstoupí do historie USA jako ten nejhorší prezident za poslední století. Jako prezident-přízrak.