Kliknutím zvětšíteRuku v ruce s tím, jak roste věk rodiček, čím dál více žen nedokáže otěhotnět přirozeně. Ty se pak spoléhají na umělé oplodnění, ke kterému se ovšem v řadě případů dostávají pozdě. Průměrný věk klientů při první návštěvě přesahuje 37 let.
„Na trend zvyšujícího se věku pacientů upozorňujeme, bohužel ale marně. Přitom například šance, že zdravá žena ve 35 letech přirozeně otěhotní, je přibližně pouhých 15–20 procent,“ popisuje Pavel Otevřel, vedoucí lékař kliniky Reprofit.
Dosud nejčastější metodou, jakou se vybírá vhodné embryo pro umělé oplodnění, je pozorování pod mikroskopem. Lékař jich několik každý den sleduje a vyhodnocuje. Po několika dnech vybere to, které je podle jeho názoru nejvhodnější a připravené na přenos do dělohy.
Rychleji a spolehlivěji
Nyní budou moci odborníci využívat technologii, která může asistovanou reprodukci usnadnit. Podle lékařů zvládne umělá inteligence určit kvalitu a životaschopnost embryí rychleji a spolehlivěji než lidští specialisté. Oproti nim má tu výhodu, že dokáže analyzovat řadu faktorů, které člověk ani neumí rozlišit a zohlednit.
S pomocí umělé inteligence tak budou lékaři vkládat do těla ženy to nejlepší embryo, které bude mít největší šanci na uchycení. Pravděpodobnost úspěšného těhotenství a následného porodu by tak podle jejich odhadu mohla vzrůst o 10-20 procent.
„Kvalita embryí se nyní určuje podle názoru embryologů, kteří je hodnotí podle vzhledu, rychlosti růstu nebo pravidelnosti dělení a porovnávají je s jakousi ideální představou, jak by měla vypadat. Nicméně vždy záleží na subjektivním posouzení člověka. Umělá inteligence dokáže tento lidský faktor odclonit a posoudí parametry tak jako doposud žádná laboratorní metoda nebo člověk,“ říká Otevřel.
V praxi se technologie podle snímků „naučí“, jak vypadal vývoj tisíců jednotlivých embryí a především jejich „úspěšnost“. To znamená, že bude hodnotit, zda proces oplodnění skončil porodem, potratem nebo se embryo vůbec neuchytilo. Podle těchto „vzorů“ pak analyzuje další.
„Očekáváme také, že dojde ke zkrácení času v procesu otěhotnění. Díky technologii totiž vybereme to úplně nejlepší embryo hned na začátku. Nicméně stále se pohybujeme na poli pravděpodobnosti, dnes máme přibližně 60procentní úspěšnost. S využitím umělé inteligence bychom mohli dosáhnout až na 80 procent,“ vysvětluje Otevřel.
Naděje pro zdravotnictví
Na výhodách použití umělé inteligence v reprodukční medicíně se shodují i experti z oboru. „To, co dokáže vyhodnotit zkušený embryolog během hodiny, zvládne umělá inteligence v řádu minut. Sleduje přes 400 různých parametrů přímo v inkubátoru s pomocí kamery, která pravidelně pořizuje snímky,“ říká Walter Pavliš ze společnosti Cogniware, která se zabývá vývojem systémů umělé inteligence.
Podle něj je však umělé oplodnění jen jedním z mnoha oborů, kde by technologie umělé inteligence mohla najít uplatnění.
„Medicína je obor, který v nejbližší době projde největším boomem. Umělou inteligenci je podle podobného principu možné využít všude, kde se k různým účelům používají zobrazovací metody – radiologie, sonografie nebo magnetická rezonance. Postupně přijde čas i na analýzu krevních vzorků,“ dodává expert.
Věk žen stoupá
O případném rodičovství by podle odborníků měli mladí lidé uvažovat několik let dopředu a zohlednit svůj životní styl. „Jestliže se žena v 35 letech rozhodne, že chce mít dítě, a teprve na tom začíná pracovat, je to pozdě. V této době už se snižuje kvalita vajíček a úměrně s tím klesá i šance na otěhotnění,“ varuje odborník na léčbu neplodnosti MUDr. Štěpán Machač z olomoucké reprodukční kliniky IVF Clinic.
Problémy s plodností má dnes přibližně každý šestý pár. Za posledních deset let se počet cyklů, jež mají vést k léčbě neplodnosti, téměř zdvojnásobil.
Za neplodnost považují lékaři takový stav, kdy se ženě nepodaří otěhotnět v průběhu jednoho roku. Pokud je pár starší 35 let, měl by situaci řešit i dříve než po roce. Jako první by měla žena zamířit za svým gynekologem, který zjišťuje hormonální profil, případně ženu rovnou odešle do specializovaného centra reprodukční medicíny.
Pokud chce žena podstoupit umělé oplodnění, musí splnit několik podmínek. Jednou z nich je plodný věk do 49 let a její zdravotní stav nesmí bránit provedení IVF (in vitro fertilizace = oplodnění ve zkumavce). Žádost o umělé oplodnění musí žena podat společně s partnerem, bez něj to není možné.
IVF hradí zdravotní pojišťovny od 22 let do 39 let. U žen s oboustrannou neprůchodností vejcovodů pak od 18 let. Přesto i tady existují omezení. Úhrada je možná maximálně třikrát za život (ve specifických případech i čtyřikrát). Přestože samotné IVF hradí pojišťovna, je nutné počítat s náklady navíc, které se mohou vyšplhat až ke dvaceti tisícům. V případě nehrazeného cyklu stojí umělé oplodnění až 80 tisíc korun.
Úspěšnost IVF klesá
Lékaři však upozorňují, že i přes technologický pokrok celosvětově úspěšnost umělého oplodnění spíše klesá. Na vině je podle nich zejména rostoucí věk pacientek.
„V průměru mají naše pacientky 39 let a v tomto věku již kvalita vajíček prudce klesá. Vajíčka mají často genetické chyby, které bohužel nelze opravit, a to jejich použití vylučuje. S tím nám žádná umělá inteligence nepomůže,“ varuje Otevřel. Ideální věk pro otěhotnění se pohybuje okolo 25 let, v Česku přitom průměrný věk prvorodiček vystoupal nad 30 let.
Při problémech s početím se řeší i kvalita spermií, na kterou má vliv řada faktorů, jako jsou například obezita, životní styl, ale i časté pobyty v sauně, kouření, užívané léky a především věk. U mužů se udává kritický věk plodnosti kolem 45 let, poté se kvalita spermiogramu přirozeně snižuje. Při umělém oplodnění lékaři vybírají ty nejkvalitnější spermie, aby měl proces co největší šanci na úspěch.
41
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
