Průměr jednoho z nejznámějších pozemských kráterů Chicxulub činí úctyhodných 175 kilometrů. Těleso, které ho před 66 miliony lety po nárazu vytvořilo, je hlavním viníkem velkého dinosauřího vymírání na konci křídy. Podle vědců z americké Harvardské univerzity, kteří své závěry zveřejnili v minulém týdnu, tím tělesem byla kometa. „Musel to být úchvatný pohled, když prolétávala pozemskou atmosférou. Romantika ale skončila v okamžiku, když narazila o zem,“ uvedl pro CNN spoluautor studie Abraham Loeb.

Kometa podle této studie pocházela z Oortova mraku, tedy ze skupiny ledových objektů na okraji Sluneční soustavy. Podle Chada Myerse, odborného spolupracovníka CNN, jsou komety kusy vesmírného odpadu nejčastěji ze zmrzlých plynů, zatímco planetky jsou kusy hornin a kovů a nacházejí se nejčastěji v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

Podle propočtů je šance, že do Země narazí asteroid o průměru nejméně 10 kilometrů, aby způsobil nárazovou událost velikosti kráteru Chicxulub, jednou za 350 milionů let. Šance u komety s dlouhou periodou – tedy, že se u Země objeví jednou za 200 let -, které by vytvořila stejně velký kráter, je výrazně vzácnější – jednou za 3,8 až 11 miliard let. Vědci z Harvardu ale nyní nabídli scénář, jak mohla kometa tyto pravděpodobnostní překážky překonat. Spoluviníkem velkého vymírání na konci křídy by mohly být Jupiter a Slunce.

„Jupiter je jako pinballový hrací automat. Když se k němu něco přiblíží, může to nakopnout,“ přiblížil roli planety Loeb. Podle něho mohla být kometa cestující do středu Sluneční soustavy z Oortova mraku Jupiterovou gravitační silou vymrštěna dostatečnou rychlostí až k dosažení Slunce. To pak mohlo tuto kometu roztrhat na několik částí. Destrukcí vlasatice se pak desetkrát zvýšila pravděpodobnost, že její úlomky zasáhnou Zemi.

Kráter jako vodítko

Podle oponentů harvardské studie ale stále existuje dost vodítek, která ukazují na to, že u Mexika spadl asteroid. „Po celém světě bylo po jeho dopadu společně s hrstkou dalších prvků rozšířeno iridium. Jeho poměr v zemské kůře z této doby, je stejný jako poměry zjištěné ze vzorků jiných asteroidů,“ uvedl vědec David Kring z Lunar and Planetary Institute v Houstonu. 

„Úlomek komety by byl také příliš malý na to, aby vytvořil kráter takové velikosti,“ řekla Natalia Artemievová, vědecká pracovnice z arizonského Planetary Science Institute. Podle harvardské studie měl úlomek asi 6,5 kilometru v průměru. Artemievová tvrdí, že by ale musel mít minimálně o dva kilometry v průměru více, aby dopadem vytvořil kráter velikosti Chicxulubu. „S takto malým kouskem, je to absolutně nemožné. Kráter by byl jen poloviční,“ sdělila.

„Musíme připustit, že neexistují žádné důkazy, které by matematický model kolegů vyvrátily, na druhou stranu ale existuje řada jiných důkazů, které ukazují, že nejpravděpodobnějším viníkem byl asteroid,“ doplnil kolegyni Kring.

Loeb už oznámil, že hodlá s týmem v nejbližší době začít s hledáním úlomků rozpadlé komety, aby svoji teorii ověřil.