Pátek třináctého je pro spoustu lidí děsivé datum. A zrovna letos se v kalendáři vyskytuje hned dvakrát: v lednu a říjnu. Podle pověr přináší pouze smůlu, lidé jej však většinou bez úhony přežijí. Vědce i proto překvapuje, proč v nich stále vzbuzuje neklid a obavy.

Experti tvrdí, že neexistuje žádný logický důvod, proč se obávat občasné shody jakéhokoli dne a data řídícího se cyklem gregoriánského kalendáře již čtyři sta let. Pátek třináctého přesto může znamenat různé potíže… ty totiž vychází z myslí samotných lidí, respektive z jejich strachu z onoho údajně smolného dne.

Původ pověry

Kde se vůbec tento strach vzal? To je otázka, na kterou vědci zatím nemají jasnou odpověď. Původ a vývoj pověry je údajně velmi těžké určit. Existují však různé dohady založené na historických i mytologických událostech.

Bývalý profesor psychologie na Connecticut College v Novém Londýně Stuart Vyse sdělil časopisu National Geographic, že strach může mít kořeny v náboženství. Konkrétně kvůli třináctému hostu při poslední večeři - Jidáši. V Bibli totiž tento apoštol zradil Ježíše Krista, kterého následně Římané ukřižovali, právě v pátek.

Objevují se i další teorie. Bibličtí učenci se domnívají, že Eva pokoušela Adama v pátek zakázaným ovocem nebo že právě v pátek třináctého zabil Kain svého bratra Ábela. I na základě těchto teorií mohla přitom pověra v minulosti vzniknout, nebo ji mohly alespoň přiživit.

| Video: Youtube

Další experti nepřičítají strach lidí dnu, ale spíš číslu. „Třináctka trpí kvůli své pozici po dvanáctce,“ uvedl pro National Geographic numerolog a matematik Thomas Fernler z Delawarské univerzity v Newarku. Západní kultury totiž číslo dvanáct numerologicky vnímají jako takzvané úplné číslo. A to na základě toho, že v roce je dvanáct měsíců nebo že existuje dvanáct znamení zvěrokruhu.

V řeckých starověkých mýtech bylo pak dvanáct bohů Olympu a dvanáct úkolů pro Herkula, vikingové zase věřili, že ve valhalle večeří dvanáct bohů. V Bibli se vyskytlo dvanáct Izraelských kmenů a dvanáct Ježíšových apoštolů. Na základě toho se číslo třináct považuje za smolné, protože je za hranicí úplnosti. „Proto nás tolik zneklidňuje,“ poznamenal Fernler. Odborně se pak strach z čísla třináct nazývá triskaidekafobie.

Pověrčiví skeptici

Obavy, které lidé pociťují kvůli údajně prokletému dni, mohou být do značné míry spojeny s jejich vlastní psychikou. Člověk má totiž v sobě zakořeněný respekt z kleteb. Behaviorální vědkyně Jane Risenová z University of Chicago Booth School of Business ve své studii zjistila, že ať už jsou lidé pověrčiví, nebo ne, stejnou měrou se bojí například prohlášení, že se při jejich cestě autem nestane nehoda. Věří totiž, že právě podobné tvrzení jim přinese smůlu a neštěstí určitě přivolá. „Figuruje v tom zejména lidská představivost. Člověk si snadno představí špatný výsledek. A kvůli tomu si pak myslí, že je pravděpodobný,“ vysvětlila odbornice pro National Geographic.

Právě tento druh myšlení může být v pátek třináctého silnější než v jiné dny. „I když tomu aktivně nevěřím, už jen to, že pátek třináctého existuje jako známý kulturní prvek, znamená, že to beru jako možnost,“ popsala Risenová. I proto mají podle ní lidé tendenci si v tento den více všímat událostí, zejména nehod, které jsou jinak naprosto běžné. „To najednou činí pověru mnohem pravdivější, i když si uvědomíte, že to s tím nemá žádnou spojitost,“ uvedla vědkyně.

Ve své studii také odhalila, jak se lidé s obavami z pověr vyrovnávají. Jednoduše jim stačí zaklepat na dřevo nebo posypat zem solí. Výzkum naznačil, že tyto rituály pro odhánění smůly mají na lidskou psychiku velmi překvapivé výsledky. „Praktikují to všichni jedinci, ať už jsou obecně pověrčiví, nebo ne,“ řekla Risenová. Dodala, že lidé poté cítí více klidu na duši a mnohem méně se obávají, že by se jim něco špatného přihodilo.

Mají lidé skutečný důvod se bát?

Zlověstné datum má díky výše zmíněnému velký vliv na chování řady lidí. Někteří zatnou zuby a při svých běžných rutinnách den nervózně přečkají. Jiní ale opravdu výrazně změní své aktivity. Zakladatel Centra pro zvládání stresu a Institutu fobií Donald Dossey v roce 2013 například sdělil časopisu National Geographic, že někteří lidé odmítají ten den cestovat, koupit si dům nebo investovat. Existují i případy, kdy se lidé raději zavřou doma a celý den nic nedělají. Paradoxem však je, že většina úrazů se stává právě v domácnosti.

Podle psychologa Thomase Giloviche z Cornellovy univerzity v Ithace jsou pověry neuvěřitelně vytrvalé. „Jakmile se jednou objeví v kultuře, máme tendenci je ctít,“ řekl pro National Geographic. „Lidé totiž mají pocit, že pokud by je ignorovali, tak by pokoušeli osud,“ dodal.

Různé dosud provedené výzkumy přitom ukazují, že v pátek třináctého se ve skutečnosti nestává nic horšího než obvykle. Repsektive se nevyskytují ani častější problémy. Podle německé studie z roku 2011 se lidé v tento den více obávají chirurgických zákroků. Fakta ale ukázala, že četnost a výsledky operací se neliší od jiných dnů. Američtí vědci pak o rok později zjistili, že pohotovosti rovněž nezaznamenávají žádný rapidní nárůst pacientů. A podobně jsou na tom výsledky akciových trhů. Ani v tomto případě se neprokázalo, že by vývoj byl výjimečně horší.

Tragédie v pátek třináctého

Kanál History ovšem upozorňuje i na některé nešťastné události, které se shodou okolností právě v pátek třináctého staly. Jeden z prvních záznamů je z 13. října 1307, kdy důstojníci francouzského krále Filipa IV. zatkli stovky templářů. Příslušníci kdysi mocného křesťanského a vojenského řádu, který vznikl ve 12. století na obranu Svaté země, byli obviněni z různých nepravostí. Ve skutečnosti ale král chtěl získat přístup k jejich bohatství. Všichni templáři byli pak popraveni.

V pátek 13. září 1940 pak německé bombardéry provedly nálet na Buckinghamský palác. V březnu 1964 byla znásilněna a ubodána Kitty Genoveseová, jejíž případ se proslavil zejména tím, že hrůzný čin vidělo nebo slyšelo 38 svědků, ale žádný z nich nezavolal policii ani ženě nepomohl. Na základě toho vznikl v psychologii výraz Efekt přihlížejícího. V listopadu 1970 si ničivý cyklón Bhola v Bangladéši vyžádal více než tři sta tisíc lidských životů.

V říjnu 1972 se v Andách zřítilo letadlo letu Fuerza Aérea Uruguaya 571 s ragbyovým týmem. Tato událost je také známá jako Zázrak v Andách, při kterém z původních 45 lidí na palubě přežilo 16, a to i díky tomu, že se uchýlili ke kanibalismu.

Hudební svět zažil 13. září 1996 vraždu. V New Yorku byl ten den zastřelen slavný rapper Tupac Shakur. V lednu 2012 zase ztroskotala u italského pobřeží výletní loď Costa Concordia. Při této nehodě zahynulo třicet lidí.

Klub třinácti

Nebyli to jen vědci, kdo se snažil vysvětlit, že se pátku třináctého není nutné obávat. Kanál History s odkazem na výzkum muzea New York Historical Society uvedl, že na konci devatenáctého století se kapitán William Fowler z New Yorku snažil odstranit přetrvávající stigma spojené s číslem třináct, a to zejména nepsané pravidlo, že u stolu nesmí být třináct hostů. Proto založil exkluzivní společnost nazvanou Klub třinácti.

Tato třináctičlenná skupina pravidelně večeřela třináctý den v měsíci v pokoji číslo třináct v oblíbeném podniku Knickerbocker Cottage, který Fowler vlastnil. Než členové spolku usedli k večeři o třinácti chodech, procházeli pod žebříkem a transparentem s nápisem „Morituri te Salutamus,“, což latinsky znamená „Ti z nás, co se chystají zemřít, vás zdraví“.

Mezi přívržence klubu se řadili i čtyři bývalí američtí prezidenti: Chester A. Arthur, Grover Cleveland, Benjamin Harrison a Theodore Roosevelt.