Nejen na sociálních sítích je možné mezi běžnými fotkami narazit i na velké množství tolik oblíbených selfíček. Nová studie vysvětlila motivaci lidí, kteří si je pravidelně fotí. Ukázalo se, že právě perspektiva hraje velkou roli v zachycování okamžiků.
Výzkum publikovaný v časopise Social Psychological and Personality Science se skládal z šesti experimentů s dohromady 2113 účastníky. V jednom z experimentů si účastníci přečetli scénář, podle kterého si chtějí pořídit fotku zachycující jejich den na pláži s blízkým přítelem.
Čím více respondenti uváděli, že chtějí zachytit raději význam události než samotný zážitek, tím více si chtěli vyfotit selfie.
Hlubší význam
Obecně se ukázalo, že fotografie z perspektivy první osoby nejlépe reprezentují fyzický zážitek z události. Fotografie z třetí osoby, tedy selfie, při které člověk dokumentuje okamžik i se sebou samým, pak lépe než normální fotky zachycují hlubší význam životních událostí.
„Zjistili jsme, že lidé mají přirozenou intuici ohledně toho, z jaké perspektivy se mají dívat, aby zachytili to, co od fotografie chtějí,“ citoval portál SciTechDaily hlavního autora studie Zacharyho Nieseho, který nyní působí jako postdoktorand na univerzitě v německém Tübingenu.
Ani sebepropagace, ani marnivost
Selfie podle vědců neslouží jen k sebepropagaci, jak občas někteří uvádějí. „Tyto fotografie s vámi mohou dokumentovat větší význam daného okamžiku. Nemusí to být jen marnivost,“ uvedla spoluautorka studie a profesorka psychologie na Ohio State University Lisa Libbyová.
„Přestože se někdy v populární kultuře objevuje posměch vůči praktikám pořizování fotografií, osobní fotografie mají potenciál pomoci lidem znovu se spojit s jejich minulými zkušenostmi a budovat jejich schopnost vyprávět příběh,“ uvedl podle deníku Daily Mail Niese.
Studie mimo jiné odhalila, že si lidé mají tendence své fotky užívat méně, pokud zachycená perspektiva (tedy z první či třetí osoby) neodpovídá původnímu účelu pořízení fotografie. Když například chtěli zachytit význam okamžiku, fotka se jim líbila více, pokud byla pořízena ve třetí osobě, a na snímku byli oni sami.
Výsledky rovněž poukazují na to, že lidé možná nezveřejňují fotky na Instagramu jen pro své publikum. „Tato práce naznačuje, že lidé mají k pořizování fotografií také velmi osobní motivy. Zdá se, že i na sociálních sítích lidé vytvářejí snímky pro sebe, aby se na ně mohli zpětně podívat a zachytit tak zážitek nebo význam události,“ řekl odborník.
Závislost ničící vztahy
Autoportréty nejsou žádnou novinkou. Malíři, jako třeba kdysi Vincent van Gogh, používají barvu a plátno k vytváření uměleckých selfie už stovky let. Slovo selfie se ovšem podle portálu PsychCentral do běžného slovníku dostalo až v roce 2002. Lidé, kteří si dělají selfie, bývají často popisováni jako narcisté, což zmíněná studie vyvrací.
Nevýhody spojené s pořizováním velkého množství selfie mohou být to, že se fotografování může stát závislostí, a to hlavně když za každou fotku dostávají uživatelé Instagramu ohodnocení virtuálními lajky. Některé zdroje taky tvrdí, že člověk, který zveřejňuje příliš mnoho selfie, může mít nízké sebevědomí a taky ten, jež druhé na svých sociálních sítích zásobuje druhé přemírou selfie, může na druhé působit až zoufalou touhou po pozornosti, a tím následně snižuje své šance na navázání jak osobního, tak pracovního vztahu.
