Zase o krůček blíže k objevení tajemství vesmíru. Odborníci z mezinárodní organizace SKA Observatory začali s výstavbou největšího radioteleskopu na světě. Zařízení by měli dokončit v roce 2028.

Přístroj je rozdělen na dva obří teleskopy, jeden v Jihoafrické republice pojmenovaný SKA-Mid a druhý v Austrálii nazvaný SKA-Low, ústředí se pak nachází ve Velké Británii. Bude řešit ty nejpalčivější otázky v oblasti astrofyziky, od tématiky mimozemšťanů až po ověřování Einsteinových teorií. Portál Guardian píše, že australská část bude osmkrát citlivější, než stávající srovnatelné dalekohledy a oblohu zmapuje 135krát rychleji.

Třicetiletá cesta stroje za dvě miliardy eur

„Byla to třicetiletá cesta. Prvních deset let se vyvíjely koncepty a myšlenky. Druhých deset let jsme se věnovali vývoji technologie. Poslední desetiletí pak bylo věnováno detailnímu návrhu, zajištění lokalit, získání souhlasu vlád se založením smluvní organizace (SKAO) a poskytnutí finančních prostředků na zahájení,“ uvedl pro BBC News generální ředitel organizace Square Kilometre Array Phil Diamond. Konečný rozpočet stavby by měl podle očekávání vyšplhat až do výše dvou miliard eur.

Neuvěřitelná citlivost 

Teleskop se má sestávat ze dvou stovek parabolických antén, tedy typických „talířů“ a ze 131 tisíc dipólových antén. Díky tomu, že odborníci vybudují efektivní sběrnou plochu o rozloze stovek tisíc metrů čtverečních bude mít SKA při zkoumání vesmíru neuvěřitelnou citlivost a rozlišení. Jeho frekvenční rozsah bude od padesáti megahertzů až po 24 gigahertzů, díky čemuž bude schopný detekovat i velmi slabé rádiové signály vzdálené miliardy světelných let od Země.

„Abychom uvedli citlivost SKA do perspektivy, bude schopný detekovat mobilní telefon v kapse astronauta na Marsu, 225 milionů kilometrů daleko,“ řekl vedoucí postdoktorand z Curtinova institutu radioastronomie Danny Price.

Historie vodíku, formování galaxií, rádiové záblesky a mimozemšťané

Jedním z největších úkolů teleskopu bude vysledovat historii vodíku, který je považován za nejrozšířenější prvek ve vesmíru. Dokáže ho vystopovat ještě předtím, než vytvořil první hvězdy. Zaměří se také na povahu temné hmoty a tajemství formování galaxií. „SKA je velkým vědeckým krokem vpřed,“ řekl astronom z Nizozemského institutu radioastronomie v Dwingeloo a hlavní řešitel rozsáhlého průzkumného programu MHONGOOSE MeetKAT zaměřeného na formování galaxií, Erwin de Blok. Doufá, že teleskop pomůže velmi podrobně studovat blízké galaxie a přímo detekovat proudění plynu do galaxií a procesy, které vedou ke vzniku hvězd.

To však není to jediné, čeho má být teleskop schopen. „SKA přispěje ke zlepšení našich znalostí v mnoha oblastech  astronomie. Jednou z nich jsou rychlé rádiové záblesky. Ty během pouhého zlomku sekundy vyzáří energii odpovídající té, kterou naše Slunce vyprodukuje za celý rok. A my vůbec netušíme, jak je to možné. Doufejme, že SKA přinese odpověď,“ nastínila další cíl teleskopu vedoucí vědeckých operací observatoře Shari Breenová.

Ředitelka SKA-Low Sarah Pearcová pak doufá, že díky vysoké citlivosti teleskop odpoví na tu nejzásadnější otázku - jsme ve vesmíru sami? „Pokud na blízkých hvězdách existují inteligentní společnosti s technologií podobnou té naší, SKA by mohla detekovat agregované záření z jejich rádiových a telekomunikačních sítí,“ přiblížil výkonnost stroje Price.

Dlouhodobé dědictví pro další generace

„Astronomové po celém světě budou oslavovat tento přelomový vývoj. Pro vědce to bude v příštích desetiletích znamenat mnohé,“ uvedl ředitel institutu pro vesmírné technologie a průmysl na Swinburne University of Technology, Alan Duffy. 

„V podstatě vytváříme základy tohoto přístroje na příštích padesát let,“ citoval portál Nature ředitele dalekohledu budovaného v Jižní Africe, Lindsaye Magnuse. „To je ta vzrušující část – toto je dlouhodobé dědictví.“

| Video: Youtube

Osm zemí, další přibývají 

I když má být teleskop dokončen až za šest let, první významný milník nastane už v roce 2024. Čtyři antény v Austrálii a šest anténních stanic v Jihoafrické republice už tehdy budou fungovat jako základní teleskop. Odborníci si pak slibují, že do roku 2028 se sběrná plocha teleskopu rozroste až do necelých 500 tisíc metrů čtverečných. Sestava se však může i poté zvětšovat, možná až k žádanému milionu metrů čtverečných. Pro takový rozsah ovšem bude nutná spolupráce dalších zemích a jejich finanční podpora.

Současnými členy organizace jsou Jihoafrická republika, Austrálie, Velká Británie, Čína, Itálie, Nizozemsko, Portugalsko a Švýcarsko. Blízko k přistoupení mají i Francie, Španělsko a Německo. V budoucnu by se chtěly přidat i Kanada, Indie, Švédsko, Jižní Korea a Japonsko. „Ve skutečnosti jednáme i s dalšími zeměmi, abychom zjistili, jaký by mohly mít zájem se k observatoři připojit,“ dodal profesor Diamond.