Pokud by měli na výběr mezi klasickým autem a elektroautem ve stejné ceně, vybrali by si lídr ANO Andrej Babiš a lídr Spolu Petr Fiala klasické auto se spalovacím motorem. Naopak šéf koalice Pirátů a STAN Ivan Bartoš by asi sáhnul po elektromobilu. Tři hlavní adepti na budoucího premiéra to uvedli v šesté velké předvolební debatě Deníku.

„Já jsem konzervativní, do klasických aut se investovalo spousta miliard. Pokud bych elektroauto měl, tak bych ho používal jen v rámci Prahy,“ uvedl Babiš. Podobně to vidí i Petr Fiala.

„Nezáleží na ceně, ale i na tom, jaké má auto vlastnosti. Kdybych jezdi jen z Brna na chalupu, tak možná elektromobil. Ale na cesty mezi Prahou a Brnem bych volil klasický automobil,“ dodal Fiala. „Auto nevlastním, ale když sem se díval na cenové relace, tak elektromobil, nebo hybrid jsou na podobné cenové relaci jako klasická auta,“ reagoval Ivan Bartoš. 

Elektromobil, nebo auto se spalovacím motorem? Poslechněte si názor politiků:

Zdroj: Deník

Politici se v tom shodují se čtenáři Deníku, kteří v uplynulém týdnu odpovídali na stejnou otázku. Pokud by na výběr měli čtenáři, 78 procent z nich by si koupilo vůz se spalovacím motorem. Jen pětina by za stejnou cenu koupila elektromobil.

Politici ve středu odpovídali také na otázku spojenou s tzv. GreenDealem, nebo-li Zelenou dohodou pro Evropu, která pro starý kontinent znamená přechod od fosilních paliv k bezemisní energetice. Babiš v rámci debaty napadl Evropský parlament, podle něj Zelenou dohodu vymysleli ekologičtí fanatici v europarlamentu. Babiš ale zároveň v debatě uznal, že změnil názor. Protože ještě před čtyřmi lety ve své knize plédoval pro zavádění elektromobilů a lidem dokonce sliboval dotované elektrovozy.

Elektromobilita není budoucnost, říká děkan Valášek

Čistá a drahá, nebo špinavá a dostupná? Jakou si zvolíme energetickou budoucnost? Toť jedna z klíčových otázek letošních voleb, ačkoliv se to na první pohled tak nejeví. Čtyři pětiny čtenářů Deníku ve velkém dotazníku uvedly, že si přejí další rozvoj jaderné energetiky a dostavbu Dukovan uvedly jako čtvrtý nejdůležitější úkol pro příští vládu.

Na pátou debatu se můžete podívat zde:

Češi považují jádro za čistý zdroj energie. Při postupném odstavení uhelných elektráren (nejpozději v roce 2038) tedy bude zásadní, co dokáže kabinet vzešlý z říjnových voleb domluvit v EU. Pro ČR je to daleko citlivější otázka než pro země, které se mohou spoléhat na větrné, solární nebo vodní elektrárny.

Letos v červenci měly na výrobě elektřiny v českých zemích největší podíl uhelné zdroje (asi 37 procent), druhé byly jaderné (33,6 procenta) a třetí plynové (11 procent), zatímco solární a vodní produkovaly jen necelou desetinu. Zbylých devět procent připadlo na ostatní zdroje.

Elektroauta ano, či ne? 

Útlum uhlí musí jít proto ruku v ruce s výstavbou dalších jaderných bloků a rozvojem plynárenství. K této transformaci bude politiky nutit i trh. Jednak stále dramatičtěji roste cena emisních povolenek (aktuálně už je to 61 eur), jednak klíčoví průmysloví hráči i spotřebitelé z mladších věkových skupin stále silněji tlačí na zelenání výrob.

To se promítá do rostoucích cen elektřiny, kterou sice premiér Andrej Babiš slibuje nezdražovat, ale reálně na to má pramalý vliv.

Na čtvrtou debatu se můžete podívat zde:

Stejně jako na útlum produkce vozů se spalovacími motory. Právě přechod na elektromobilitu a otázky s tím spojené budou jednou ze zásadních výzev pro české předsednictví EU v druhém pololetí příštího roku. O to větší, že Češi nechtějí z klasických aut na elektromobily přesedlávat.

„Elektromobilita není budoucnost ani pro Česko, ani pro svět. Nevíme, kde bychom tolik energie vyrobili a abychom vytěžili dostatek vzácných kovů na baterie, musíme využívat dětskou práci v Africe,“ řekl Deníku Michael Valášek, děkan Strojní fakulty ČVUT.

S tím nesouhlasí ředitel Asociace pro elektromobilitu ČR Lukáš Hataš: „Už dnes jsou bateriové elektromobily celkově levnější a do tří let budou nižší i z pohledu ceny kupní. Provozní náklady jsou kolem padesáti korun na 100 kilometrů včetně daní, emisních povolenek a podpory obnovitelných zdrojů energie.“

Na třetí debatu se můžete podívat zde: 

Doplnil, že nové baterie se obejdou bez kobaltu, lithium lze efektivně recyklovat a celková emisní stopa je v porovnání s fosilním autem minimální. „Navíc elektroenergetika přijde o uhlí dřív, než tu bude jeden milion elektromobilů,“ míní.

Několik Temelínů 

Valášek ovšem soudí, že i kdyby se provozní a technické problémy vyřešily, nevyřeší se konzumní společnost. Připomíná, že bez výrazného omezení spotřebitelského apetitu se zelená transformace nemůže podařit.

„Kupujeme si stále nové šaty, i když ty staré se ještě dají nosit a nevadí nám, že jsou zčásti vyrobené z umělých vláken, takže se dají těžko recyklovat. Čím víc roste firmám zisk, tím víc potřebují zaměstnanců a ti zase kupují výkonnější auta a jezdí na exotické dovolené,“ říká profesor Valášek. 

Na druhou debatu se můžete podívat zde:

Podle něj úspory neřeší ani evropský zelený úděl, který může eliminovat jen nepatrné množství znečištění. Správný směr vidí v rozvoji jaderné energetiky, protože bez ní by mohl přijít black out. „Představuje stabilní dodávky, které například větrné elektrárny nejsou schopny garantovat,“ říká Valášek.

Zdroj: Deník

Navíc ztráty při transferech přispívají k oteplování planety. „Politici tomu nerozumějí, je to věc termodynamiky, fyziky, přírodních zákonů. Sociálně ekonomické důsledky lze vyřešit, podstatu změnit nejde. Například pro přechod na plnou elektromobilitu by bylo zapotřebí několik nových Temelínů. Energii k nabíjecím stanicím musíte dovést měděnými dráty, měď musíte vytěžit a vytavení rudy zase spotřebuje hromadu energie. Green Deal je asi nevyhnutelný, ale nemůžeme ho přijmout bez výhrad,“ uzavřel děkan Valášek.