Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně připravuje zajímavou výstavu Cyril Bouda - ilustrátor. Zahájena bude ve čtvrtek 8. září v 17 hodin. Zhlédnout ji v muzeu bude možné do 27. listopadu.

Základem chystané expozice jsou ilustrace z převzaté soukromé sbírky – adjustované výřezy z vybraných knih a obálky publikací. Sbírku pak doplňují bibliofilie, takzvané krásné knihy ve speciálním vydání s originálními grafikami autora a řada knih s autorovými obrázky vydaných u kladenských nakladatelů Josefa Cipry st. a Josefa Cipry ml.

Cyril Bouda (1901–1984) se narodil v Kladně Anně a Aloisovi Boudovým. Jeho otec byl profesorem kreslení v místní nově založené reálné škole (později gymnázium), matka pocházela z rodiny Suchardů.

Cyril Bouda absolvoval Umělecko-průmyslovou školu v Praze u Františka Kysely a Akademii výtvarných umění v Praze u Maxe Švabinského. Stal se členem spolku Hollar a byl pedagogem a později profesorem na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

Záliba v umělecké minulosti a cit pro hudbu a poezii, pro něž se stal vyhledávaným ilustrátorem, se odrazily v jeho volné grafice, především v zátiších a vedutách od dřevorytů, mědirytů a leptů ke kamenorytinám a litografiím. Vyzdobil asi 700 knih, vytvořil přibližně 1600 volných grafických listů, namaloval na 400 obrazů.

První Boudovy ilustrace vznikaly již při jeho studiích v edici Hyperion. Boudovou oblíbenou technikou se stala kombinace kamenorytiny s barevnou litografií tištěnou ze tří i více kamenů.

Takto vznikly například ilustrace k Chodským pohádkám (1939), básni Svatopluka Čecha Ve stínu lípy (1940), Starým příběhům a legendám Leontiny Mašínové (1941) i Městu ve znamení ohně Marie Majerové (1952). Výtvarnou podobu vtiskl Bouda i Topičovým bílým knihám a edici Slunovrat vydávané Československým spisovatelem.

Známé jsou také jeho ilustrace knih pro děti, například Pohádek a povídek H. Ch. Andersena, Kocourkova a Barona Prášila J. Hiršala a J. Koláře a mnoha dalších spisovatelů.

Od čtyřicátých let spolupracoval Bouda s kladenskými tiskaři, nejtrvaleji s Josefem Ciprou st. a Josefem Ciprou ml., kteří vydali 16 bibliofilií s jeho ilustracemi. První byl Náš Honza J. Kopty (1947) a poslední Hippokratova lékařská přísaha (1982). Autor: Ivana Zágnarová