V období od čtyř do sedmi let života je myšlení dětí výrazně ovlivněno představivostí a fantazií. Dítě má potřebu si občas přizpůsobovat okolní svět a realitu svým potřebám. Vnímání je výrazně ovlivněno předchozími zkušenostmi, učením a dalšími kognitivními procesy. Ty ještě nejsou u malých dětí tak rozvinuté jako u dospělých.

Podle psychologů pracuje dětská mysl a vnímání zcela jiným způsobem než mysl dospělých. Fantazie u dětí splývá s realitou, a tak se lze těžko podivovat tomu, když si děti třeba hrají s imaginárními kamarády. Jenže jde skutečně jen o představy? To zatím nikdo nevyvrátil, ani nedokázal.

„Když jsme se začali zabývat inscenací, inspirovaly nás samozřejmě nejrůznější zázraky o objevy, ve kterých děti sehrály hlavní nebo významnou úlohu. Narazili jsme tak na známá zázračná zjevení v La Salettě ve francouzských Alpách i portugalské Fátimě. Zaujalo nás také, kolik zásadních objevů učinily děti. Mezi ty nejznámější patří například objevení pravěké jeskyně Altamira či jeskyně Lascaux, která je považována za Sixtinskou kapli pravěku," uvedl režisér Jiří Ondra.

"Vypadá to, že děti mají, narozdíl od dospělých, zvýšenou schopnost vnímání. Vidí věci a jevy, které my, dospělí, už nevidíme nebo je pro nás těžké je (znovu) uvidět. Často se stávalo a stává, že jsou děti za svá tvrzení o zázracích kárány nebo dokonce trestány. Dětská ‚schopnost vidět‘ je zkrátka v mnoha případech z minulosti i současnosti bagatelizována a potlačována. Přitom naslouchat dětským ‚zjevením‘ a apriori je nesoudit nám může přinést důležité informace nejen o dětech, ale i o nás samých“, dodal Ondra.

Inscenace Krotitelé zázraků je vhodná pro diváky od sedmi let.