Jak jste se dostal ke hraní?
Vystřídal jsem několik zaměstnání, abych po čase zjistil, že mířím do stereotypu. Ten mi v mládí nevyhovoval. Herectví mi přišlo jako cesta, jak se mu vyhnout. Žádná ambice v tom nebyla.Každé dva měsíce zkoušíte jiný život.V současnosti mě v osobním životě některé stereotypy vyloženě těší.V profesi se objevila ambice, aby si mně vybírali režiséři díky  předchozí práci.

Pamatujete si na svou úplně první roli?
První role byla v Západočeském divadle v Chebu. Hra Slavík k večeři pana Topola. Má role byla Slavík. Myslím, že to nebylo dobré.

Jak jste se dostal do angažmá v kladenském divadle?
V divadle Petra Bezruče v Ostravě jsem se několikrát pracovně potkal s Tomášem Svobodou a Petrem Kolečkem. Hrozně mně to s nimi bavilo. Tak jsem Tomášovi napsal, že bych chtěl k nim. O Kladno jsem si řekl. Pokud něco chci, nemám problém si o to říct.

V souboru prožíváte druhou sezonu a máte za sebou řadu výrazných rolí. V kterých inscenacích vás mohou diváci aktuálně vidět?
V Kladeňákovi, Dámském krejčím, Testosteronu, Srnkách, Listopadu. Chystáme Hrdinu Západu v režii Filipa Nuckollse.

V připravované inscenaci Hrdina západu, která má premiéru v listopadu,  účinkujete v titulní roli. O čem ta hra je?
Jedná se o irskou černou komedii o lidech, na které svět nějak zapomněl. Hra zkoumá, co se stane, když se těmto lidem nabourá stereotyp. A co se stane, když okolnosti vyšvihnou průměrného kluka do pozice superstar.

Můžete prozradit, co všechno vaše postava Kristy Mahon spáchal, že po něm dívky tak jdou?
Praštil tatínka rýčem, což některým dívkám může přijít imponující.

Bude Hrdina západu něčím zvláštní?
Pokusíme se v Hrdinovi vyhmátnout náš pocit z kladenského regionu. Nevím zda se to všem bude líbit. Pro mne je zkoušení zvláštní velkou režijní invencí, nádhernou industriální scénou, tvůrčí svobodou a ochotou kolegů jít na hranu situace. Abych neuvedl čtenáře do deprese, předestírám, že se jedná o výborně napsanou tragikomedii.

Chystáte pro diváky zase nějakou speciální kreaci? O vašich „kopýtkách" v Testosteronu si už lidé  šuškají.
Mám rád, když se na jevišti  objeví naprostá hovadina. Hovadiny se nedají režírovat. Ty musí vzniknout. To je případ i „kopýtek" v Testosteronu.Nějakou programovou hovadinu nechystám, ale pevně doufám,  že se objeví…

Těšíte se na rekonstrukci budovy velkého divadla?
Těšíme se všichni. Otázka je zda se jí dožijeme. Mám z celé této akce pocit jakoby někdo odmítl nést za divadelní budovu odpovědnost. Pevnost a platnost závazných rozhodnutí opadávají jako fasáda divadla. Stěny vlhnou, po zdech stékají lži.

Jan Vlas - Narodil se 22. dubna 1975 v Českém Brodě. Působil v Západočeském divadle v Chebu a Divadle Petra Bezruče v Ostravě. Motto: Nakonec z nás nezbude víc než kolečko hnoje na záhon.