Hana Schritterová se narodila se v domku č. 69 u rybníka a žije zde dodnes. Vystudovala Střední zdravotnickou školu v Kladně a poslání zdravotní sestry se věnovala celý život. Začínala v kladenské nemocnici a kariéru završila v roce 2018 v novostrašecké poliklinice, kde působila téměř půlstoletí.

V roce 1996 se s manželem vydali na zájezd na Slovensko s lánskými Baráčníky a bylo to setkání osudové. Přátelská atmosféra mezi členy Vlastenecko-dobročinné obce baráčnické se jim tak zalíbila, že zůstali, a práci ve spolku doslova propadli. „Skládali jsme slib během slavnostního setkání, že se budeme chovat čestně, pracovat pro Baráčníky, podporovat spolek atd. Při slibu jsme drželi mašle rychtářského práva, což je takový odznak rychtáře. Pak už jsme na akce chodili v tzv. svérázu, tedy jednotném slavnostním stejnokroji v lidovém duchu, nebo přímo v kroji,“ vzpomíná na své začátky u Baráčníků Hana Schritterová.

„Tento spolek je o setkávání sousedů, o udržování staročeských zvyků a tradic, včetně nošení krojů a tančení staročeské Besedy, ale také o zachovávání a propagaci českého jazyka, o podpoře sousedů v nouzi, o pořádání kulturně-společenských akcí pro děti i dospělé a tak dále,“ říká baráčnice a pokračuje: „Mladí lidé se k nám mnoho nehrnou, taková je realita. Mají málo volného času a také se stydí nosit kroje. U dětí na vsi jsou samozřejmě více oblíbené sporty a dobrovolní hasiči, ale byla by velká škoda, kdyby baráčnická tradice zanikla. Své místo i v dnešní společnosti určitě má. Stále je potřeba podporovat češství, vlastenectví a lidé by měli držet více při sobě.“

Družecká šlápota přivedla na trasy více než sedm set turistů.
Obrazem: Družecký pochod přivedl na trasy více než sedm set turistů

Společenská organizace s názvem Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická vznikla založením prvního baráčnického spolku v Kolíně roku 1873. V tomto období národního obrození vznikalo mnoho různých vzdělávacích, podpůrných a vlasteneckých sdružení. Po Jubilejní zemské výstavě v Praze v roce 1891 začali lidé zakládat další baráčnické spolky, o pět let později jednotlivé obce zastřešila Veleobec českého baráčnictva v království Českém a během dalších let vznikaly tzv. župy jako mezičlánek ústředí a jednotlivých obcí na venkově.

Lánský spolek baráčníků má v současné době 35 členů, jen polovina z nich je ale schopna se opravdu aktivně podílet na činnosti. Hana Schritterová byla po několika letech řadového členství zvolena tzv. syndikem, což je jedna z nejdůležitějších funkcí, musí mít organizační schopnosti. Jedná jménem svého spolku s ostatními obcemi a župami, vyřizuje veškerou korespondenci a další administrativu, připravuje zasedání, připravuje akce atd. V roce 2010 pak převzala rychtářské právo a stala se pilířem baráčnické obce v Lánech. Funkci rychtářky vykonává dodnes.

„Hana již dlouhé roky vede baráčnický spolek, stará se o zachování tradice Baráčníků v Lánech, spolupracuje s ostatními spolky v okolí, organizuje zájezdy a naši účast na společenských akcích, jak v naší obci, tak mimo ni. Ocenění Klobouk dolů si určitě zaslouží,“ napsali k nominaci na ocenění své rychtářky tetičky a sousedé ze spolku.

Petr Bende při pátečním koncertu v Kladně.
Petr Bende dostal Kladeňáky do varu, vystřídali ho Miki Volek a Černý brejle

Baráčníci dříve podporovali vdovy, sirotky, chudé či nemocné, považovali to za vlasteneckou povinnost. Vybíralo se i pohřebné, aby pak přispívali rodinám svých zemřelých členů na pohřeb. Lánští baráčníci také pořádali výlety a zájezdy, Dny dětí, dětské karnevaly či baráčnické bály a zábavy.

Většina Lánských si ještě pamatuje neuvěřitelnou práci, kterou spolek každoročně odvedl při organizaci Staročeských májů s jízdou hudebníků na voze a průvodem po celé obci, včetně vašírovských ulic, s májkami na plotech, tancem svobodných pod májkou, stavěním a zdobením mohutného krále na návsi a Májovou zábavou. S přibývajícím věkem a nedostatkem mladých členů se však již dnes Baráčníkům na takové aktivity nedostává sil. Tradice tancování pod májkou a tancování Besedy se vytratila i kvůli nezájmu a hektičnosti moderní společnosti. Přesto je Hana Schritterová snaží baráčnickou tradici zachovat a propagovat v nejširší možné míře i dnes.

„Účastníme se v krojích různých společensko-kulturních akcí v obci, snažíme se pomáhat, propagujeme i zvyk vítat návštěvníky chlebem a solí. Chodíme třeba vítat nové lánské občany. Hlavně je to ale o setkávání, pospolitosti, staráme se o sebe navzájem. Zavítat mezi nás může každý člověk, ať mladý či senior, který by se cítil třeba osamělý, ale samozřejmě by chtěl i aktivně pomoci. Rádi bychom stále pořádali řadu akcí a dělali více, ale stárneme. Mladé členy bychom opravdu uvítali,“ říká Hana Schritterová.

Kmínek, větve, jehličí – to všechno v jednom celku. Na první pohled by o sortimentu, nabízeném na tradičním prodejním místě u křižovatky ulic Zálesí a Štúrova při okraji krčského sídliště, pochyboval asi málokdo.
Deník úsměvů: Kopečky svařáku, zapomenuté video i poněkud matoucí přikázaný směr

V roce 2002 oslavili Baráčníci 70. výročí svého vzniku velkou oslavou v lánské sokolovně s mnoha hosty, o deset let později se oslava konala v menším rozsahu a v roce 2022 už se slavilo jen poskrovnu. „Největší naší současnou akcí je Májová veselice na návsi, kterou před pár lety inicioval tehdejší vedoucí kulturní komise obce Roman Havelka. Je to taková obdoba někdejších Májů, jak ji zvládneme. V začátcích jsme ještě ve spolupráci s kulturní komisí, hasiči a lesní správou stavěli i krále, pořádaly se soutěže v lezení na máj a večer zábava pod širým nebem s tombolou. To přetrvává dodnes, jen krále už jsme přestali stavět. Na odkůrování tak velkého kmene a jeho zdobení už my senioři také nemáme sil. Vše ostatní z obnovené májové tradice se snažíme zachovat,“ konstatovala laureátka Klobouku dolů.

Je znát, že lánská rychtářka velmi úzce spolupracuje s Baráčníky z okolních obcí. Má dobrý přehled o tom, kdo je vede, jak na tom spolky jsou a jaká je jejich činnost. Všímá si i toho, jak se ostatním daří získávat nové členstvo: „Třeba ve Strašecí mají svou rychtu, a to přilákalo mladší členy z řad podnikatelů, kteří si ji opravili a teď ji využívají pro své akce a také ji pronajímají. V Řevničově mají zázemí v hospodě a udělali tam šipky, což také přilákalo nové lidi do spolku.“

Hana Schritterová věnovala už mnoho svého času pátrání po tom, jak skutečně vypadaly historické baráčnické kroje ve zdejší oblasti, aby posílila svébytnost svého lánského spolku. Informací v pramenech je ale málo, a tak to není vůbec jednoduchý úkol. Existují záznamy o slánském kroji, benešovském kroji, ale o místním zatím nic z archivech neobjevila. A tak se drží obecné podoby. Na nové kroje jim přispěla obec Lány i lánský Domeček. Šily se v Novém Strašecí a vyšívala je Katarína Mocsonokyová z Lán.

„Dokud budu schopna se fyzicky se na práci podílet, budu se o zachování Baráčníků stále snažit,“ říká Hana Schritterová. V únoru čeká Baráčníky volební setkání. Pokud bude Hana znovu zvolena rychtářkou, čeká ji další čtyřleté období.