Interaktivní představení vychází námětem z úspěšného animovaného seriálu Byl jednou jeden život, kde se děti hravou formou dozvědí, jak fungují všechny základní procesy v lidském těle. "S tímto představením bychom rádi objížděli během roku školy a školky. Kromě toho připravujeme ke třicátinám souboru ještě i zbrusu novou - autorskou pohádku Farma zvířátek, kterou uvedeme na prknech divadélka v neděli 13. března od 16 hodin," říká režisér a scénárista Antonín Hegenbart.

Divadélko U Zvonu bylo založeno v prosinci roku 1991 v Základní škole v Žilině. Pojmenování dal divadélku starobylý zvon, který je umístěn aktuálně na pravé straně jeviště. Postupem času se soubor přestěhoval do prostor v Kladenském divadélku v ulici J. Hory, kde mohou diváci zažívat jeho představení. Za roky existence souboru se v jeho čele vystřídalo několik uměleckých šéfů. Současnou principálkou a zároveň předsedkyní spolku je Eva Babičková.

Na šéfy a podřízené si ale zde primárně nehrají. Chtějí hlavně hrát, hrát s dětmi a pro děti. Divadélko U Zvonu tvoří díky tomu parta přátel, mezi kterými najdete jak ochotníky, tak vystudované nebo stále ještě studující budoucí profesionální herce, kteří k souboru kdysi přičichli jako malí.

Díky jedinečné skladbě lidí U Zvonu a nápadům se partě daří i na divadelních přehlídkách. Velký úspěch tak sklidilo například představení Ezopovo zvířectvo, se kterým kladenská parta vyhrála přehlídku dětského divadla Popelka Rakovník v roce 2017 a s představením se soubor zúčastnil i mezinárodní přehlídky dětského divadla Jiráskův Hronov o rok později.

Za třicet let působnosti Divadélka U Zvonu se souborem dospěla i celá jedna generace dětí, potkat díky tomu zde můžete například právě někdejšího dětského herce Antonína Hegenbarta, který zde působí i nadále jako herec, ale i jako jako režisér a scénárista. Kromě něj mezi nejaktivnější herce patří dále i Jan Mottl. "Sice už dnes není členem souboru, ale i tak nám velice pomáhá jak s hraním v představeních, tak i s režií," doplnil Antonín Hegenbart.

Ať už lidé z vedení spolku, herci samotní a všichni ostatní, kteří se společně podílejí na výrobě rekvizit a kostýmů, mají jedno společné. Nadšení, které se nedělá pro peníze. Divadlo je poslání, posedlost, láska, životní potřeba, které parta, jako jedna velká rodina bezezbytku naplňuje. Nezáleží na tom, zda je všední den nebo víkend.

„Základem je motivace dětí, aby divadlo dělaly s láskou, časem si vypěstovaly k divadlu vztah a měly ho, stejně jako my, za svou srdeční záležitost,“ zdůrazňuje principálka Eva Babičková.