Poslední závod představil osobně režisér a scénárista Tomáš Hodan. Snímek vypráví příběh tragického skonu dvou průkopníků lyžování v českých zemích Bohumila Hanče a Václava Vrbaty, kteří zemřeli při legendárním závodu v Krkonoších o Velikonocích v roce 1913.

Jak potvrdil iniciátor festivalu Štěpán Hon, v pátek odpoledne byl jako první promítnut klenot české animace – film Myši patří do nebe, který v semináři poodhalujícím taje filmové animace uvedli jeho režiséři Jan Bubeníček s Denisou Grimmovou a hlavní hrdinové – tedy loutky.

V podzemí sokolovny byla dále zahájena i výstava Projektu DOMA (www.projektdoma.cz). 

V sobotu pak představila svou bláznivou jízdu unikátní kapela The Tap Tap z Jedličkova ústavu v dokumentárním filmu Postiženi muzikou s jeho režisérem Radovanem Síbrtem a kapelníkem Šimonem Ornestem.

Filmařský svátek navštívil i nestor pozdeňské kultury třiadevadesátiletý Jaroslav Ulrich, který býval kdysi ředitelem pozdeňského kina.

Fenomén pozdeňského kina
Pozdeňské kino byl fenomén. V roce 1982 bylo ve zdejším kině promítnuto 153 filmů, které dohromady navštívilo 8002 diváků. Stalo se tak i díky třem malým filmovým festivalům, které se v Pozdni uskutečnily v průběhu onoho roku.

Dle pozdeňské obecní kroniky byla koupě domu a přestavba na kinosál schválena po dlouhých diskusích na místním národním výboru na podzim roku 1962. Stupňovitý sál byl osazen sklopnými kinosedadly pro 120 lidí a v sedmdesátých a osmdesátých letech do něj prý uměl místní rodák, kulturní nestor a mimo jiné kinař Jaroslav Ulrich sehnat film ještě před tím, než byl promítán v sálech okresních měst. Na projekce se i proto sjížděli lidé z širokého okolí, a když bylo vyprodáno, přidávala se první řada v podobě několika tvárnic a fošen. Hrálo se každou neděli od 17 hodin a v létě v době festivalů třeba i třikrát za den. Mnozí doma neměli televizi, a když, tak maximálně dva programy, nebyl internet, nikdo nepodnikal, nejezdilo se na nákupy.

Čtvrt století pak kino hrálo pro místní i přespolní. Když jej v devadesátých letech jako většinu malých jednosálových kin převálcoval rozvoj multiplexů v nákupních centrech, desítky programů v televizi a další možnosti online kultury, začala budova chřadnout, až se dostala do stavu, kdy přestal být návrat k projekcím možný úplně.

Dlouho po úpadku pozdeňského kina se daleko od něj zrodila iniciativa Kino otevřeno, v rámci které se skupina aktivních mladých lidí pod vedením režiséra Jana Foukala pokoušela poukázat na fenomén umírání malých jednosálových kin a alespoň některým navracet život jednorázovými či pravidelnými projekcemi a souvisejícími kulturními akcemi. Otevírala se legendární pražská kina 64 U hradeb, Dlabačov, kino v Českém Šternberku, Kytlici, konaly se výlety do mrtvých kinosálů na Slovácku, vymetaly pavučiny, oprašovala zašlá plátna.

V roce 2016 k této iniciativě přihlásil starosta sousední obce Líský Štěpán Hon i kdysi slavný kinosál obce Pozdeň. Po zjištění, že se budova kina opravdu rozpadá a není prostředků na její opravu, nabídl obecní úřad k projekcím místní sokolovnu a základ festivalu Kino Pozdeň Otevřeno byl položen.

„Festival v Pozdni nabízí každý rok kromě projekcí i další doprovodné a často svérázné kulturní akce. Filmové projekce zahajoval umělec, hudebník a performer František Skála, jindy filmovými znělkami trumpetista Boris Jedlička, na programu bylo autorské čtení, výstavy a projekce fotografií,“ připomněl Štěpán Hon.

V provozu byl i letos unikátní kinovýčep se zichoveckým Krahulíkem na čepu. Poukázku na pivo zdarma pak dostal každý ke své vstupence. Výběr filmů korigoval René Kubášek, který si s vyzyvateli zahrál na baru šachy.