Autorem díla je Zdeněk Pospíšil z Kladna. Nakladatelem knihy je občanské sdružení Halda. Knihu si zájemci mohou mimo jiné koupit v městském informačním centru na pěší zóně, ve Středočeské věděcké knihovně či Sládečkově vlastivědném muzeu.

Jak při křtu prozradil editor knihy a předseda Haldy Roman Hájek, kniha Senzační podívaná je prvním dílem zamýšlené ediční řady nakladatelství Halda s názvem Kladenské zajímavosti.

„Doufáme, že se v ediční řadě takových to drobných publikací najde množství zajímavých témat, která bychom chtěli Kladeňákům přiblížit. Už máme i dalšího pokračovatele," uvedl Roman Hájek při křtu knihy Senzační podívaná.

Další dílo Kladenských zajímavostí nese jméno Přírodou kolem Kladna po celý rok a jeho autorem je Michal Procházka. V plánu je také publikace, která se bude věnovat kladenským hospodám a restauracím.
Kmotrem Sensační podívané byl symbolicky Petr Šimek, promítač a na počátku 90. let provozovatel kina Sokol.

Ovšem návštěvníci si kromě pěkného křtu a poslechu kapely The Furnitures mohli užít vzácné příležitosti. Pořadatelům se totiž podařilo sehnat unikátní film, který se věnuje starostovi Antonínu Čermákovi a jeho návštěvě v Československu v 30. letech.

„Snímek obsahuje i pár závěrů z Kladna. Film bude doprovázen, tak jako to bylo v počátků kinematografů, živou hudbou," dodal Román Hájek.

Autorem Senzační podívané je jedenašedesátiletý Zdeněk Pospíšil z Kladna, člen týmu Haldy, jehož celoživotním koníčkem a zájmem je historie.

Jak dlouho jste na knize pracoval?
V podstatě to není prvoplánová kniha. Její prvopočátek je pět let starý, kdy vycházelo revue Kladno Záporno, které bohužel dnes už nevychází. V čísle z roku 2009 bylo téma kladenské biografy. Na toto téma jsem tam napsal zhruba čtyřstránkovou stať, která byla prazákladem této knihy. Poté měla být v bývalém kině Sokol výstava věnovaná kladenským biografům. Na panelech si by lidé přečetli informace a součástí expozice mělo být promítání snímků s kladenskou tematikou. Výstava se bohužel nikdy neuskutečnila, ale materiál, který jsou pro ni nashromáždil, jsem také použil v knize. Jejím duchovním otcem je Roman Hájek, který mi loni řekl: „Co kdybys z toho udělal brožuru?" Tak jsem přidal další materiály, sháněl jsem fotografie, plánky a výsledkem je osmaosmdesát stran.

Kde jste sháněl staré snímky?
Jsou to fotografie z archivu Sokola, ze státního kladenského archivu, také z národní knihovny. Z různých zdrojů.

Který z kladenských biografů vás zaujal nejvíce?
Mojí srdeční záležitostí je kino Svět, předcházející a pozdější Sokol. To bylo totiž už v roce 1929 postaveno jako kino a mělo jeho veškeré atributy, včetně nádherného interiéru a skvělou atmosférou.

Byly biografy v Kladně moderní?
Určitě. Kino Sokol bylo supermoderní. Další kino Korzo na hlavní třídě bylo adaptací nového konstruktivistického domu, což bylo také relativně moderní. Samozřejmě kino Hutník, které jediné přežilo do dneška, je také moderní. Další kina byla v podstatě adaptací stávajících prostor. V dobách 20. let byla atmosféra podpory kinematografie a licence získávaly třeba spolky invalidů. Na to byly zákony.

Myslíte si, že by si Kladno zasloužilo mít víc než jedno kino?
Určitě by si to zasloužilo, ale hovořil jsem s panem Šimkem, který měl v pronájmu kino Sokol, a zjistil jsem od něj, že ekonomicky se kino uživí v městě nad 200 tisíc obyvatel, jinak je potřeba ho dotovat. Čili si myslím, že i to jedno kino, je úspěch.

close Křest knihy Senzační podívaná. zoom_in