Těšil jsem se na vernisáž fotografií Jiřiny Hankeové neboť po předcházejících výstavách vím, že vždy přinesla nové osobní pohledy na skutečnost se kterou se setkala (Krajiny cestou). Jindy obrazově řešila vnitřní psychologické problémy (Trapný pokus o autoterapii), později nechala ožít ekologicky nevhodné obaly (PETky).
V nádherném prostředí Galerie v muzeu T. G. M. v Lánech představila cyklus fotografií Jedno místo … a opět mne oslovila.
Člověk ve svém životě může milovat druhého člověka, děti, vnoučata, nebo může podlehnout mamonu peněz, má však své jedno místo, prostorově někde na Zemi, kam se vrací ve vzpomínkách, žije-li vzdálen onomu místu nebo toto místo navštěvuje, dokud mu slouží nohy a zrak.
Jedno místo, pro každého z nás, je geniem loci, je zároveň připomínkou dění, které bylo v dobách dětství, mládí, dospívání, místem, kam v tichu podvečera či brzy ráno s radostí nebo bolestmi mnohý z nás přicházel a vrací se.
Jiřina Hankeová, maluje obrazy, skládá básně, fotografuje, je plná tvořivé energie, je zároveň odvážná neboť pozváním na jedno místo, to její, poodhaluje svoji duši a ve svém místě nás vítá.
…náhle byla v prostředí, které chtěla zachytit, světelné podmínky vytvořily neopakovatelnou atmosféru, bouřkové mraky se dotýkaly Země, hejna ryb bojovala o potravu, jako by čas neměl již pokračovat; …místo plné energie, světelných dominant, boje o přežití a zároveň klidné a tajemné dává prostor vlastní fantazii diváků…
Takové jsou fotografie Jiřiny Hankeové, která cítila pravý a prchavý okamžik, který na nich zachytila.
Na nás je, kteří přijímáme její pozvání, být sejně otevření vnímat krásu a po špičkách chodit místy okolí Lán, kam nás autorka pozvala.
Nedílnou součástí vernisáží výstav Jiřiny Hankeové je hudební vstup její dcery Lucie Halamíkové, která přednesené skladby sama komponuje.
Výstavu můžete hlédnout v Muzeu T. G. Masaryka v Lánech do 31. května 2009, ve dnech mimo pondělí od 9.00 do 16.00 hodin.
Rudolf Němeček
