„Za dobu strávenou v kladenském divadle si jej diváci zamilovali zejména pro jeho schopnost vykreslit výrazné mužské postavy, jako byl třeba výstřední milionář Sir Osgood Fielding v inscenaci Kdekdo to rád horké, Mageri v Baladě pro banditu, Lízal v Maryše anebo Harpagon v Lakomci. Zdeňku, budeš nám moc chybět, především tvůj smysl pro suchý, chytrý a leckdy velmi drsný humor,“ shodují se kolegové z Městského divadla Kladno.

Do Kladna ho tehdy přivedl někdejší šéf kladenského divadla, Petr Svojtka. Zdeněk Dolanský tu setrval osm let. V sezoně 2013/14 se pak vrátil do Městských divadel pražských.

Rodák z Prahy, jehož maminka byla nadšenou divadelní ochotnicí, měl k divadlu blízko celý život a sám začínal jako rekvizitář. Původně být hercem ale nechtěl, přesto se pro tuto dráhu po střední škole rozhodl po vzoru svého staršího bratra.

Po absolvování DAMU v roce 1975 ihned nastoupil do angažmá v Horáckém divadle v Jihlavě, později působil i v divadlech v Hradci Králové, Olomouci, Příbrami či Pardubicích. Byl součástí hereckého souboru Divadla E. F. Buriana i Městských divadel pražských a ztvárnil nespočet různorodých postav. Před kamerou debutoval již v roce 1970 a na svém kontě má řadu filmových i televizních epizodních rolí.

První Zdeňkovou ženou byla herečka Mária Dolanská a druhou pak herečka Jana Riháková. Zdeněk Dolanský má tři syny, přičemž syn, Jan Dolanský, je rovněž hercem. Společně se objevili ve filmu Perníková věž nebo v TV seriálu Expozitura. Jeho největšími zálibami byly kromě divadla i historie a cestování.