Originál partitury je uložen v Okresním archivu v Kladně. „To jsem zjistila podle poznámky na opisu partitury. Moc mi vyšla vstříc archivářka Irena Veverková, která mi okopírovala originál a to věnování od Mistra Foerstera," vypráví Lorberová.

Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti

Známý skladatel, který zhudebnil například báseň Josefa Václava Sládka Znám křišťálovou studánku, sbory  Nezapomeň a Úvozem   věnoval v roce 1944 vedoucímu sboru Smetana Cyrilu Novotnému, se kterým se přátelil.  Sbory Nezapomeň a Úvozem byly nastudovány v roce 1948. Ve stejném roce skončila partitura v archivu a zůstala tam téměř sedmdesát let.

Blanka Lorberová přibližuje její příběh: „Po válce nebyla vůle dělat takové věci. Vše bylo budovatelské a plné elánu. A i když se Smetana nikdy nezpronevěřila Smetanovu heslu Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti, nebyl nikdo, kdo by se toho pustil. A vedoucí sboru dodává: „Ale já jsem si usmyslela, že jedeme do Foerstrovy Osenice a tak bychom to mohli nastudovat."

Na jedné partituře bylo od autora připsáno, že originály jsou vaše (tedy sboru Smetana), tak jen pošlete opis. Jestli sbormistr Cyril Novotný opis poslal, se jistě neví, ale Foerster ho nikdy nedal k registraci.

Až v roce 2012, dne 2. června, přišla obnovená evropská premiéra po 64 letech. Nezapomeň   i ještě nenastudovaný sbor Úvozem tak trochu svou existencí vyrazily dech i odborníkům. Odráží se na nich těžká válečná doba a jsou stylem unikátní. „On potřeboval asi vykřičet tu tíhu, která byla za války," hodnotí nynější organizační vedoucí sboru Smetana.

Skladby věnované speciálně sboru Smetana

Se lví silou se do studování se sborem pustila Mgr.Soňa Macháčková, která má největší zásluhu na tom, že Nezapomeň se zaskvělo v Osenici.
Když sbor Smetana vystoupil v Osenici, spustil tím tak trochu poprask. Blanka Lorberová popisuje: „Vůbec mě nenapadlo, co tím způsobíme. Nikdo nečekal, že lze ještě najít neznámé dílo tohoto autora." Právě v Osenici má skladatel svou bustu a žil zde jeho dědeček. Slova k písni Nezapomeň napsal Jindřich Černý.
Zkoušení původní partitury však nebylo zpočátku snadné. Píseň má místa s až operními nároky. „My jsme zvyklé na jeho krásné lahodné věci a toto byl trochu šok. Trvalo nám než jsme do toho pronikly, ale okouzlilo nás to a vyzvalo k práci na druhém sboru," přibližuje Lorberová.
„Druhá skladba se jmenuje Úvozem, tu teprve nazkoušíme, je velmi náročná. Ženským a vůbec sborům chybí klasické vysoké soprány a on to napsal právě pro ně. Tenkrát v roce 1944 je však sbor Smetana měl."

Komunisté se snažili ovlivnit repertoár

Polovina sboru Smetana tvořila i kladenský chrámový sbor, což za komunismu nebylo zrovna politicky vítané. Vedoucí sboru to neměla jednoduché: „Vždy v neděli stávala tehdy u kostela jedna osoba, dělala si do notýsku čárky, a pak jsme to měli pěkně na talíři v práci."

Právě společenství kladenských sborů drželo lidi v těžkých osobních situacích morálkou a celkovým postojem nad vodou. Dříve ani dnes nezáleželo na věku, povolání ani vzdělání. Spojoval je zpěv. „Někdo se modlil a my jsme zpívali," říká Blanka Lorberová.  Avšak tlaku na repertoár se nevyhnul ani sbor Smetana. „Co mně dalo za  šílené přemáhání  žádat na okresním výboru KSČ  zda můžeme zpívat některé písně," vzpomíná Lorberová. Až po revoluci přestaly problémy se schvalováním repertoáru a zpívání v kostele přestalo být nežádoucí.

Chybí nová krev

Ačkoliv sbor několikrát málem zanikl, vždy to jeho členky stmelilo a činnost se opět rozvinula. Zpívají vše od sakrální muziky přes spirituály, lidovky až po jazz a moderní písně. Nyní v něm pravidelně působí pětadvacet členek, ale uvítají každou novou zájemkyni. Zkouší jednou týdně v kladenském domě kultury.
V listopadu je zde čeká velký jubilejní koncert a na ten se připravují z plných sil. „Protože slavíme sto let existence, bude na koncertu z každé etapy něco," dodává Lorberová. Chystají se také na festival Viva la Musica do Žlutic, který je zaměřený hlavně na hudbu 16. – 18. století. „Pár věcí ale může být i z moderní sakrální hudby."