„Můj bývalý šéf po bypassu strašně ožil a hrozně omládl; předtím jen pospával, věčně unavený. Teď už bůhvíkolikátý rok přesluhuje,“ uvádí například uživatel pod přezdívkou Jupíí. „A není to jediný případ z okolí. Vlastně – i tady někdo uváděl čilou babičku,“ odkazuje na další příspěvek.

Za přemostěním do Prahy

Koronární bypass neboli chirurgické přemostění zlepšující zásobování srdečního svalu krví se ve středních Čechách neprovádí. Přehled výkonů vykázaných zdravotnickými zařízeními zdravotním pojišťovnám za rok 2017, který Deník získal od Kanceláře zdravotního pojištění, neuvádí v kraji tento zákrok ani jediný. Nejde však o výjimku. Nulu týkající se těchto výkonů zaznamenali také lékaři v krajích Ústeckém, Libereckém, Zlínském a na Vysočině. Navíc v pardubické a karlovarské nemocnici měli jen velmi málo případů, které zpravidla po jednom dni končily přeložením.

Všeobecná představa napovídá, že jde o zákrok, za kterým se jezdí na specializovaná pracoviště velkých nemocnic v hlavním městě. Že to tak opravdu je, potvrzuje Oldřich Tichý z centrály Všeobecné zdravotní pojišťovny. „Praha je pro střední Čechy přirozeným spádovým územím,“ řekl Deníku.

Ilustrační foto.
Garáže nejsou. A když ano, zaplatíte za ně majlant

Skutečně to platí pro celý region, přesvědčil se Deník v Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi. Jde o oblast, kde se často uplatňuje spolupráce s libereckou nemocnicí – tam však bypassy také nedělají. Tedy třeba Hradec Králové, byť by to tam bylo podstatně dál než do Prahy? Kdepak; i pacientům z Mladoboleslavska zajistí přemostění tepny chirurgové v české metropoli. „V posledních měsících to bylo nejčastěji v Institutu klinické a experimentální medicíny a Na Homolce,“ řekla Deníku Hana Kopalová z ředitelství nemocnice. Pokud se tedy pacienti ze středních Čech dostanou kvůli bypassu do mimopražských nemocnic, půjde spíše o výjimky. A nejspíš by přicházely v úvahu Plzeň, Hradec Králové nebo České Budějovice.

Zákrok potřebovalo i dítě

V Praze srdeční bypassy předloni vykazovalo zdravotním pojišťovnám pět velkých nemocnic. Běžná doba hospitalizace se pohybovala mezi sedmi a jedenácti dny, avšak u významného procenta pacientů následně léčba pokračovala po přeložení na jiná oddělení. Vyskytly se i případy úmrtí – přičemž jedinou výjimkou s nulovou bilancí byl v tomto směru IKEM. Tam však bypassů provedli řádově méně, než ve většině z dalších pražských nemocnic, kde se těmto operacím také věnovali.

Pacientům bylo v průměru kolem 65 let – věkové rozpětí je však značné. Nejmladším bylo 10leté dítě operované v Motole, to je však výjimka; jinde věkový interval operovaných začíná mezi 35 a 42 roky věku. Nejstaršího pacienta nahlásila Všeobecná fakultní nemocnice – 92letého.

Ilustrační snímek
Zálohy na nové kotle mají být nově k mání i pro nejchudší oblasti

Srdeční bypassy v pražských nemocnicích

*Počet případů za rok: více než 200:
- Všeobecná fakultní nemocnice (průměrný věk pacientů 65 let)

*Počet případů za rok: 100 – 200:
- Fakultní nemocnice v Motole (průměrný věk pacientů 65 let)
- Nemocnice Na Homolce (průměrný věk pacientů 67 let)

*Počet případů za rok: 30 – 80:
- Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (průměrný věk pacientů 61 let)

*Počet případů za rok: 20 – 30:
- Institut klinické a experimentální medicíny (průměrný věk pacientů 64 let)

Zdroj: Kancelář zdravotního pojištění; údaje za rok 2017

Ilustrační foto
V Rakovníku se skrýval Slovák odsouzený za nájemnou vraždu