Ten čas už přichází, ukazuje mapa pozorování čapích hnízd na webu České společnosti ornitologické (birdlife.cz/capi), kam svá pozorování zaznamenávají ornitologové i jejich dobrovolní spolupracovníci. Ve středních Čechách je aktuálně nejlépe zmapováno dění na hnízdě na továrním komíně v Mladé Boleslavi-Debři. Čáp sedící na hnízdě a létající kolem tam byl viděn už v neděli 6. března; další pozorování čápa na tomto hnízdě pocházejí z 9. a 10. března. Za humny Mladoboleslavska již byl čáp letos opakovaně viděn také v Jiříně-Novém Městě. Téměř na dohled, ale už u sousedů, mají čápy také obyvatelé protilehlého koutu středních Čech, a to z Berounska a Příbramska: majestátní ptáci se již objevili na Rokycansku; konkrétně v Klabavě a Mirošově, stejně jako v nedalekých Šťáhlavech.

Sledovat přílet a pak i hnízdění

Zapojení do sledování dění na hnízdech nabízí ornitologická společnost všem zájemcům o dění v přírodě. Nejen nyní, kdy tito ptáci postupně obsazují svá hnízdiště, ale i následně: s pomocí veřejnosti ornitologové mapují i to, jak se čapím párům daří odchovávat mláďata, připomněla Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické. „V programu občanské vědy Čapí hnízda sledujeme průběh hnízdění čápů již od roku 2014,“ připomněla. „Sledování čápů je velmi oblíbené, lidem přináší radost a jejich pozorování není náročné,“ konstatovala s tím, že zapojit se může kdokoli: od rodin s dětmi přes školní kolektivy až po seniory. Ornitologové doufají, že i v letošním roce zařadí řada lidí pozorování čápů do svých výletů – a údaje hlášené dobrovolníky zanesením do mapy ornitologické společnosti pomohou monitorovat průběh hnízdění.

Dobruská, která je koordinátorkou programu Čapí hnízda, zdůrazňuje, že význam má hlásit nejen pozorování výskytu. Stejnou důležitost má i záznam, že hnízdo zůstává prázdné. „Jen tak budeme vědět, že hnízdo bylo kontrolováno a čáp na něm ještě nebyl,“ vysvětlila. S dodatkem, že čím více hnízd se podaří zkontrolovat, tím přesnější údaje o příletu čápů ornitologové získají. Některým oblastem středních Čech se nicméně čápi vyhýbají. Dávají totiž přednost regionům s mokřady a pestrou krajinou, kde mohou najít dostatek potravy.

V rámci republiky byl přílet čápů hlášen v uplynulých dnech už z desítek míst. Byť pranostika říká, že na svatého Řehoře, 12. března, čáp teprve „letí přes moře“. Ti, kteří již přiletěli, jsou pravděpodobně většinou jedinci zimujícími v jižní nebo jihozápadní Evropě – a hlavní nápor čapích migrantů lze očekávat v následujících slunečných dnech; ty také budou klíčové pro zaznamenání co nejpřesnějších údajů o příletu čápů.

Mimochodem – okřídlená slova připomínající let přes moře – míněno je v tomto případě Středozemní moře – nemusí být tak docela přesná. Jednak poměrně významná část čápů zůstává zimovat v Evropě (převážně ve Španělsku a ve Francii), takže do Afriky, odkud se by se měli vracet, ani nedoletí – a ani ti, kteří tam skutečně byli, letu přes moře nedávají přednost. Snaží se mu vyhnout z toho důvodu, že při letu na dlouhé vzdálenosti potřebují šetřit energií. Využívají proto hlavně méně náročné plachtění s uplatněním výhod teplých vzdušných proudů vznikajících nad pevninou. Pro návrat ze zimovišť tak mají význam především dvě tahové cesty: západní (přes Gibraltarskou úžinu) a východní (přes Suezský průplav, Izrael a Turecko).

Lidé mohou pomoci odklizením provázků

Dobruská také připomíná, že lidé mohou čápům výrazně pomoci. „Stačí místa, kde čápy pozorujete při sběru potravy nebo kam létají pro stavební materiál na hnízda, vyčistit od lidských odpadků – zvláště plastových provázků a vlasců. Ty jsou pro ptáky velmi nebezpečné, zvláště dostanou-li se na hnízdo,“ upozornila. S vysvětlením, že pokud se mládě zamotá do provázku, jehož druhý konec je pevně vpleten do základu hnízda, nemá šanci úspěšně vylétnout. Čápata na hnízdech přitom čelí řadě dalších nástrah; zejména vlivům počasí. Zvlášť dokud jsou menší, často nepřežijí citelné ochlazení, dlouhotrvající deště nebo krupobití.