Na první pohled nenápadné úpravy výrazně zvyšují kvalitu života v Choťovicích. Nové a opravené silnice totiž odvádějí z obce zemědělské stroje. Místní provoz se zklidnil a je bezpečnější pro děti i dospělé. O víkendech se pak cesty mění na příjemné místo k rekreaci a odpočinku. Investované prostředky také umožňují kratší a rychlejší přístup na pole. Zemědělci tak šetří dnes drahé pohonné hmoty.

V roce 2019 pak došlo na výstavbu jedné z posledních hlavních polních cest s označením HPC 49. Ta leží na okraji obce Choťovice za místní farmou a nově vybudovanými rodinnými domy. Projekt stál téměř 7,5 milionu korun a z Programu rozvoje venkova na něj přispěla Evropská unie dotací ve výši více než 3,68 milionu korun.

Zdroj: se svolením MMR

Zemědělci mají kratší cestu

„Díky této pozemkové úpravě bylo vyřešeno vylepšení polní cesty ze zemědělského podniku, která navázala na již rekonstruovanou síť polních cest. Pomohla nejenom zemědělskému podniku s bioplynovou stanicí zkrátit si cestu za svými pozemky, ale i obyvatelům Choťovic,“ popisuje projekt vedoucí nymburské pobočky Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Ing. Zdeněk Jahn, který měl celou akci na starost.

Až dosud museli zemědělci, zejména v deštivém období, projíždět centrem obce se všemi negativními dopady – hlukem, nečistotou na silnici a zejména větším rizikem z pohledu bezpečnosti.

Prodejna Ze dvora nabízí skutečně špičkové produkty z Vysočiny, jako jsou uzeniny ze Školního statku Humpolec nebo Řeznictví Stejskal Chotěboř
VIDEO: Lípa na Vysočině láká turisty k ubytování i nákupu zemědělských produktů

Zmíněná hlavní polní cesta je dlouhá 1066 metrů a široká 4 metry s půlmetrovou krajnicí. Povrch vozovky je ze dvou vrstev asfaltobetonu. Podkladní konstrukce tvoří dvě vrstvy štěrkodrti o mocnosti 35 centimetrů. Součástí vozovky je pět levostranných sjezdů a jeden sjezd pravostranný.

Podívejte se na Mapu projektů EU

Podél cesty bylo vysazeno 35 okrasných stromů a 76 keřů, které oživují rovinatou zemědělskou krajinu. Vedle toho byla zatravněna plocha 4330 metrů čtverečních. Užitečnou součástí cesty je také podélný záchytný příkop. Nová cesta tak nejen odvádí zemědělskou dopravu ze zastavěné části obce, ale zmíněný příkop je schopen zachytávat vodu z polí a svádět ji potrubím do náhonu Žehuňského rybníka. Před realizací příkopu hrozilo, že voda z polí steče do vesnice a zatopí domy.

„Hlavní pozitiva jsou dvě – zemědělská vozidla nemusejí jezdit skrz vesnici a důležitý a mnohými nedoceněný je protipovodňový příkop.“

Toto využití si pochvaluje Karel Horák, majitel Farmy Choťovice, která leží právě na konci obce: „Vybudovaná polní cesta je velice smysluplná věc. Hlavní pozitiva jsou dvě – zemědělská vozidla nemusejí jezdit skrz vesnici a důležitý a mnohými nedoceněný je protipovodňový příkop. Už se stalo, že přišel přívalový déšť a kanál skvěle zafungoval, jinak by obec byla pod vodou. Fajn je i to, že se lze dostat na políčko každého vlastníka,“ podotkl. Nová cesta byla po dokončení předána do správy obecního úřadu Choťovice.

Místo pro cyklisty i bruslaře

V současnosti se nová síť cest stala oblíbeným místem pro cyklisty a rovněž je využívána pro jízdu na kolečkových bruslích. Tímto však úpravy krajiny v okolí Choťovic neskončily. „Máme vypracovaný projekt, který vyřeší poslední, asi stometrový úsek, kde nemá obecní kanalizace dostatečnou kapacitu. Dešťovou vodu chceme odvést potrubím a příkopem do Mirkovického potoka, který se vlévá do náhonu pod obcí,“ dodává Zdeněk Jahn.

Zdroj: se svolením MMR

Zpracování návrhu komplexní pozemkové úpravy se uskutečnilo v letech 2003 až 2007. „Práce byly zahájeny na části území o výměře 442 hektarů a byly hrazeny z prostředků stavebníka dálnice D11 – Ředitelství silnic a dálnic. Dokončeno bylo více než šest kilometrů cest, vysazena zeleň na ploše 2,6 hektaru a vybudován rybník za účelem zadržení vody v krajině,“ říká Zdeněk Jahn. Později byly zahájeny práce na zbývající části území o výměře 439 hektarů a platilo je ministerstvo zemědělství.

Evropské dotace umožňují chránit naši krajinu, říká Martin Vrba

Státní pozemkový úřad (SPÚ) je jednou z největších organizačních složek státu v resortu zemědělství. SPÚ je tvořen ústředím, 13 krajskými pozemkovými úřady a 64 pobočkami skoro ve všech okresech České republiky. Ústředním ředitelem SPÚ je od začátku roku 2019 Ing. Martin Vrba. Vystudoval fytotechniku na Agronomické fakultě Vysoké školy zemědělské v Praze. Na různých vedoucích pozicích Státního pozemkového úřadu působí od roku 1998.

Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřaduMartin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřaduZdroj: se svolením SPÚMotto SPÚ je Kouzlíme krajinu. Jak se to daří?
Někdy se naše práce dá opravdu nazvat kouzlením. Nejvíce potěší, když v krajině na místě původních černých skládek vznikají vodohospodářská zařízení. Projekty máme rozpracované ve všech krajích a pobočkách. Kouzelnické umění nyní potřebujeme prohloubit ve financování pozemkových úprav jako takových. Ročně bychom potřebovali z různých zdrojů zhruba tři miliardy korun, aby naše práce byla koncepční.

Získali jste evropskou dotaci 3,68 milionu korun na projekt realizace polní cesty v obci Choťovice. Co kdyby se to nepodařilo?
Tento projekt byl jedním z mnoha realizací v dané lokalitě. Jednalo se o nutnost zajištění zpřístupnění zemědělských pozemků včetně doprovodné výsadby. Bez dotace bychom k úpravám mohli přistoupit až v daleko delším časovém horizontu. V lokalitě se navíc nachází i další projekt financovaný ze zdrojů Evropské unie, a to zemědělská bioplynová stanice s hodinovým elektrickým výkonem 835 kW. To je v dnešní době zdražování plynu velmi přínosné. V roce 2020 bylo uvedeno do provozu i zařízení na energetické využití odpadu. Zde se zpracovávají všechny odpady vzniklé z provozu na farmě. Bioplyn je dále vyčištěn na kvalitu CNG, který je určen pro pohon motorových vozidel. Výsledkem celého procesu je velmi kvalitní „bio“ hnojivo, které je aplikováno na zemědělské pozemky.

„Při výběru projektů byly upřednostňovány projekty zaměřené na zlepšení hospodaření s vodou v krajině.“

Jak hodnotíte podporu z EU v rámci celého SPÚ?
Z Programu rozvoje venkova 2014–2020 byly evropské finanční prostředky z kapitoly Pozemkové úpravy směřovány především do realizací plánů společných zařízení. Zaměřovali jsme se na projekty ke zpřístupnění pozemků a vodohospodářská, protierozní a ekologická opatření. Při výběru projektů byly upřednostňovány ty zaměřené na zlepšení hospodaření s vodou v krajině. Konkrétněji se jedná o práce k bezpečnému odvedení povrchových vod z území, k ochraně před povodněmi a suchem a ochraně povrchových a podzemních vod i vodních zdrojů a dále projekty protierozní ochrany. V Operačním programu Životní prostředí naše kroky vedly ke zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní. Práce jsou prováděny v souladu s přírodou, tak aby byly šetrné k životnímu prostředí.

Naučná stezka Světecký vrch u Tachova je zaměřena na místní geologii a návštěvníkům nabízí „výlet do historie Země“
Dotace oživily příběh hraničních hor. Naučná stezka nabízí vyhlídky i odpočinek

Jak je na tom, podle vás, naše krajina a co by jí pomohlo?
Za SPÚ si nedovoluji posuzovat stav české krajiny takto obecně, jelikož spravujeme pouze její část. Osobně si myslím, že krajina je na tom dnes lépe než v porevolučním období. Díky činnosti našeho úřadu se daří zlepšovat stav krajiny a tím také podporovat kvalitu života na venkově.

Když se ocitnete v krajině, jste profesně „postižen“ a hodnotíte, kritizujete, zapisujete si myšlenky, připomínky?
Mám rád krajinu Českého středohoří s nádhernými výhledy. Vzhledem k mé pracovní činnosti i v rámci svého volného času se samozřejmě často setkávám s výsledky práce našeho úřadu a můžu obdivovat nové rybníky či nádrže, protierozní opatření nebo jiné projekty, které opravdu významným způsobem pozitivně ovlivňují naši krajinu. Zároveň se velmi často setkávám s negativními vlivy, kterých bych si třeba dříve vůbec nevšiml, jako je eroze půdy nebo zastavování zemědělské půdy, která je vzácná.

Zdroj: se svolením MMR