Ve středních Čechách se začaly škody způsobené tímto druhem chrousta objevovat již v polovině 90. let minulého století. V současné době se na území Středočeského kraje vyskytují dva kmeny chrousta maďalového.

„Pojizerský kmen je na území Lesní správy Mělník a Vojenských lesů a statků Mimoň. Zasahuje oblast kolem vodárny v Káraném – pitná voda pro Prahu, kde není možné použít chemické postřiky,“ upozornila mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.

Polabský kmen se vyskytuje především v okolí Nymburka. Zde podle Jouklové v příštím roce s ošetřením porostů pomohou letadla. Právě polabské lesy mají přitom podobné podmínky jako zmíněná jižní Morava. Chroustům maďalovým totiž nejvíce vyhovuje teplé prostředí a lehké písčité půdy.

Pro lesníky představuje chroust téměř neporazitelného nepřítele. Dosud totiž neexistuje spolehlivý insekticid, který by se proti němu dal použít. Podle Ctibora Volného z Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje jsou důležité především preventivní kontroly v rizikových oblastech.

„Kontrolou výskytu chroustů se rozumí provádění půdních sond nebo světelných lapačů. Obrana i prevence proti chroustům je však problematická, především z důvodu obtížného zásahu proti ponravám žijícím 3 až 5 let v půdě,“ zdůraznil Volný.

Jsou to právě ponravy, které nadělají největší škody. V půdě totiž požírají kořenový systém, což vede k neodvratné záhubě celého stromu. Vývoj chrousta maďalového trvá asi čtyři roky. Ponravy pojizerského kmene, který se rojí letos, tak budou výhledově působit největší škody od druhé poloviny příštího roku až po rok 2022.

Není to ale jen chroust, který škodí středočeským lesům. V další řadě je to kůrovec, objevující se především ve smrkovém porostu, nejvíce v oblasti Kácova. Dřevo napadené kůrovcem se však podle Evy Jouklové dá stále využít. „Ve středních Čechách jsme letos od ledna do dubna zpracovali 82 tisíc metrů krychlových dříví napadeného kůrovcem,“ potvrdila.

V křivoklátských lesích se potom objevuje bekyně velkohlavá, jejíž chloupky mohou způsobovat alergie. Kvůli velkému zastoupení modřínu se zde také vyskytují škody způsobené lýkožroutem modřínovým.

„Z hlediska celkových škod na lesích však tito škůdci nemají zásadní dopad, protože oblasti jejich působení jsou spíše lokálního charakteru. Co se týče kůrovců, zde je situace odlišná. Kůrovci jsou v současné době již rozšířeni plošně po celém území státu, včetně Středočeského kraje,“ dodal Ctibor Volný, podle něhož budou letošní škody způsobené kůrovcem bezprecedentní.

K dalším problémům patří také nedostatek srážek. „Sucho je velikým problémem už od roku 2015. Roční srážkové průměry nedosahují běžných hodnot a navíc se otepluje. Sucho stromy oslabuje a je pak spouštěčem hmyzích kalamit,“ upřesnila Jouklová.

Kristýna Sýkorová