Vše začalo naprosto běžně. „Mají trošičku zpoždění. Objíždějí celý region a pokládají k pomníkům květiny," svěřila se mi při příchodu k Pomníku padlých v urnovém háji na rakovnickém hřbitově Jaroslava Bláhová. „Už jsou tu," zvolala po několika minutách.
Pietní akt tak mohl začít. A začal. Po úvodních písních a položení květin se proslovu k významnému datu 28. října ujal starosta Zdeněk Nejdl.
Jenže. Párkrát jej vyrušil popelář, když tlačil plastový kontejner po nerovném chodníku. Po chvilce čekání mu však došla trpělivost. Táhl kontejner přímo přes chodník, kde stáli účastníci piety. Ti se jen nevěřícně dívali, kroutili hlavami a následně je sklonili.
Co se ale nestalo. Popelář dovezl plastovou popelnici ke kolegovi, tam ji zanechal, popadl prázdnou a tím samým směrem ji vezl na místo té původní v horní části urnového háje. Znovu po chodníku. Znovu s neuvěřitelným rámusem a klidem.
„Vážený pane," snažil se důrazným hlasem napomenout popeláře starosta Zdeněk Nejdl. Nic platné. Muž v modrých montérkách a s reflexní vestou pokračoval dále.
„Je to hrozné, mohl počkat těch několik minut," shodli se přítomní, kteří se tímto počinem rozhodně nenechali nikterak rozhodit.
