Desetina středočeských domácností je závislá na vodě ze studny

Studny je také třeba čistit, přičemž intervaly se mohou výrazně lišit v závislosti na provedení, konstrukci i materiálu v okolí: některá to potřebuje po třech letech, jiná jednou za třicet. Obvyklý bývá spíš delší interval. I laikovi je jasné, že vrtaná se čistí jinak než kopaná, stejně jako to, že někdy lze práce zvládnout svépomocí, zatímco jindy jsou nutné speciální vybavení i zkušenosti.

Vždy se však vyplatí mít alespoň základní představu, jak naznačuje vyjádření Jana Vetešníka, jehož studnařství působí v širším regionu; mimo jiné má pobočku v Benátkách nad Jizerou: „Názorům některých čisticích firem, co zákazníka straší, že je potřeba čistit studnu každé tři roky – a slyšel jsem, že i každý rok, prý s významným povytažením obočí a hláškou ‚Paní, máte malé děti…‘, se musím smát.“ Typicky si prý stačí na studnu „vzpomenout“ zhruba po deseti letech.

Na tisíc obyvatel tři lékaři. S Prahou za zády to Středočechům má stačit

Informace, že by byly vážnější trable s kvalitou, se k hygienikům nedonesly. Dana Šalamunová z krajské hygienické stanice Deníku řekla, že o případných masivnějších problémech, kdy by lidé měli zdravotní obtíže související s vodou ze studní, nemá informace. Zdůraznila ale, že na soukromé studny hygienici nedohlížejí. Zajímají se jen o ty, z nichž vodu čerpají některé provozy: škola, restaurace, rekreační zařízení… Tam je nutné nechávat dělat pravidelné rozbory a mít aktuální potvrzení o kvalitě vody – přičemž někdy se stane, že tento dokument chybí nebo je starý; pak musí provozovatel zjednat nápravu. Studny zásobující domácnosti však hygiena neřeší.

„Lidem můžeme poradit, kde si třeba nechat udělat rozbor: nabízí to například zdravotní ústav, ale i řada akreditovaných laboratoří, které jsou soukromé,“ řekla Deníku Šalamunová. Často tyto služby mohou zajistit místní provozovny vodovodů a kanalizací.

Vodu má řada lidí vlastní

Loňské sčítání ukázalo, že bydlení bez kohoutku s tekoucí vodou je dnes už opravdu unikátem. Zavedený vodovod měla drtivá většina obydlených bytů, u nichž byl údaj zjištěn – a to ve všech krajích. Napojení na veřejnou vodovodní síť ale v různých regionech kolísá.

Zatímco v Praze jde o 99procentní podíl, jiná je situace v oblastech s vysokým zastoupením rodinných domů a venkovského osídlení: tam poměrně významná část obyvatel využívá „soukromý zdroj vody“ neboli vlastní studnu.

UNICEF pomůže dětem z Ukrajiny zajistit, co potřebují. Třeba psychologa

V celorepublikovém porovnání vynikají právě Středočeský kraj společně s Plzeňským: podíl domácností zásobovaných ze studní u domků zde převyšuje desetinu. Nejde přitom jen o historicky danou záležitost nebo odlehlejší osady. V některých oblastech, třeba v atraktivních lokalitách v blízkosti Prahy, kde se hodně staví, provozovatelé vodovodů odmítají připojovat nové odběratele z důvodu omezené kapacity vodovodních řadů, úpravny i zdroje, a tak se zde hojně vrtají nové studny (ne každá práce vrtné soupravy zde však ohlašuje budoucí studnu – řada vrtů je zde také učena pro tepelná čerpadla).

Nejvyšší počty studen zásobujících domácnosti jako výhradní zdroj vody bylo sečteno v okresech Příbram (8 498), Kolín (8 077), Benešov (7 970) a Praha-východ (7 721). Zatímco v Praze bylo zaznamenáno 1 555 domácností zásobovaných vodou pouze ze soukromého zdroje (plus dalších 3 048 majících k dispozici současně jak vodu veřejnou, tak i vlastní), ve středních Čechách lidé nahlásili 61 471 domácností závislých výhradně na studnách (a dalších 32 522 využívá jak vodu vlastní, tak z veřejného vodovodu). Výhledově se má v části středních Čech snížit podíl soukromých zdrojů třeba v souvislosti s plány na vybudování nového přivaděče od Želivky podél části zamýšlené trasy dálnice D3; staví se však i další vodovody.

Vodovody, které jsou k dispozici v bytech

Zdroj: Český statistický úřad; data ze Sčítání 2021