„Vědci 
v neděli večer na pastvině 
v blízkosti Benátek nad Jizerou objevili dvě nastražená oka na stezce, kterou kopytníci vytvořili v hustém porostu. Okamžitě přivolali policii, která případ vyšetřuje a přímo na místě začala se shromažďováním důkazů," uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

Je tak jasné, že celosvětově sledovaný projekt návratu divokých koní, zubrů a dalších velkých kopytníků do přírody ohrožují pytláci. „Věříme, že Policie ČR nasadí na případ svoje nejlepší specialisty 
a pachatele se jí podaří dopadnout. Určitě bychom nechtěli, aby se Česká republika zařadila mezi banánové republiky, kde pytláci beztrestně ohrožují chráněné druhy zvířat," doplnil Dalibor Dostál.

Při ohledání místa vědci zjistili, že některé ze zvířat uniklo smrti jen o vlásek. „Na jednom z ok jsme našli chomáč srsti, který svědčí 
o tom, že nejméně jedno zvíře se do pasti téměř chytilo," popsal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Šlo pravděpodobně o koně, srst bude nyní odeslána 
k analýze, která by to měla potvrdit.

Hrozba pro zvířata i lidi

Jedna ze smyček byla nastražená na zemi a cílila na končetiny kopytníků. Druhá byla umístěna přibližně ve výšce hlavy. Znamenala tak hrozbu nejen pro zvířata, ale i pro lidi. V rezervaci běží rozsáhlý biologický monitoring. Vědci se tu pohybují často sami. „Vědci se tu pohybují i ve večerních hodinách za horší viditelnosti. Pokud by za této situace někdo nástrahu přehlédl a drátěná smyčka se mu stáhla kolem hrdla, mohlo dojít k obrovské tragédii," pokračoval Dalibor Dostál.

Je to již potřetí, kdy jde vzácným kopytníkům v rezervaci o život. Poprvé ohrozil divoké koně na pastvině u Milovic neznámý pachatel několik dní po jejich příjezdu, když na několika místech zapálil step plnou suché trávy. Zvířata tehdy byla uzavřena v aklimatizační ohradě a neměla možnost uprchnout. Hasiči uhasili plameny jen několik metrů od nich.

Podruhé loni na podzim ohrozili koně neukáznění návštěvníci, kteří je i přes zákaz krmili pečivem. Tehdy téměř uhynula klisna Sgurr a její několik dní staré hříbě. Nastražená pytlácká oka na pastvině u Benátek nad Jizerou jsou tak třetím vážným pokusem ohrozit vzácná zvířata.

Mafiáni, kmotři a spekulanti

Snahy pytláků přitom zřejmě nejsou motivovány tím, že by chtěli získat atraktivní trofej. Jak koně, tak zubři váží několik stovek kilogramů a po úzké stezce vyšlapané zvěří, která je schůdná jen pro pěší, by bylo nemožné upytlačenou kořist odnést nebo odvézt. Nastražená oka by tak dosáhla pouze toho, že by zvířata uhynula nebo se zmrzačila.

„Pokus ublížit našim zvířatům vnímáme především jako snahu ohrozit plánované rozšíření rezervace. O získání pozemků 
v bývalém vojenském prostoru usilují i různí mafiáni, kmotři a spekulanti. V minulosti jsme čelili opakovaným pokusům o výpalné 
i nepřímým výhrůžkám," upozornil Dalibor Dostál.

Pozemky o rozloze desítek hektarů jsou nyní součástí Evropsky významné lokality, a proto je nelze komerčně využívat. Někteří spekulanti však počítali 
s tím, že by plochy bez potřebné péče tak dlouho degradovaly, až by z nich většina ohrožených druhů vymizela, hranice Evropsky významné lokality by bylo možno posunout a pozemky pak komerčně zužitkovat. Záchrana ohrožených druhů rostlin a živočichů s pomocí pastvy velkých kopytníků však tyto záměry znemožnila.

Štáb německých dokumentaristů

Případ bude mít odezvu
 i v zahraničí. Ochranáři totiž objevili nastražená oka ve chvíli, kdy po rezervaci provázeli štáb německých dokumentaristů. „Namísto příběhu se šťastným koncem o tom, jak se podařilo bývalý vojenský prostor proměnit v ráj divokých zvířat, tak bohužel němečtí diváci uvidí reportáž o tom, jak policie v rezervaci vyšetřuje pokus o pytláctví celoevropsky ohrožených živočichů," doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Lov zvěře pomocí ok je ve vyspělých zemích zakázaný a ani dokumentaristé 
z Německa, kteří mají zkušenosti z přírodních rezervací z celého světa, nepamatují, že by podobný případ někde v Evropě zaznamenali. Pro Českou republiku jde přitom o smutné prvenství. Nikde v oblasti střední nebo západní Evropy totiž v posledních desetiletích nebyly pokusy o pytláctví zubrů nebo divokých koní zaznamenány.

„Například zubři se stali terčem pytláků pouze 
v oblasti východní Evropy. Počátkem devadesátých let byli nelegálně loveni na Ukrajině a v kavkazských republikách poté, co došlo 
k rozpadu Sovětského svazu a celá oblast se propadla do naprostého chaosu. V civilizovaných zemích, mezi které by se Česká republika měla počítat, nemá něco podobného obdoby," upozornil Dostál.

Situace jako ze seriálu Zdivočelá země

Po odchodu sovětské armády zůstalo území bývalého vojenského prostoru téměř liduprázdné a bylo postupně dosídlováno. Uskutečnil se tam tedy proces, který vzdáleně připomínal osídlování poválečného pohraničí. „Pětadvacet let od odchodu sovětských vojsk je na kultivaci prostředí poměrně dlouhá doba a myslím, že bychom v roce 2016 nemuseli zažívat situace jako ze seriálu Zdivočelá země," podotkl Dalibor Dostál.

O zlepšení bezpečnostní situace chce v příštích dnech jednat se zástupci měst 
a obcí přiléhajících k vojenskému prostoru, s policií 
i s představiteli kraje. Alespoň částečně by ke zlepšení mohlo přispět sledování exponovaných míst kamerami. Nezisková organizace však v současnosti nemá na jejich instalaci potřebné prostředky.

Čtěte také: Pytláci ohrožují divoké koně a zubry v Milovicích, nastražili oka