Dnes je Světový den dárců krve. Nejčastější je krevní skupina A

Nejčastější krevní skupina v evropské populaci, tedy i v České republice, je krevní skupina A, kterou má zhruba 40 procent lidí; následuje ji skupina 0, kterou má asi 36 procent lidí, říká Petr Turek, primář transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze. „Méně časté jsou krevní skupiny B cca 18 procent a AB, kterou má zhruba 6 procent lidí. Znak RhD nese zhruba 75 procent evropské populace, jsou tedy RhD pozitivní, cca 15 procent je RhD negativní,“ řekl.

Zastoupení krevních skupin mezi dárci a příjemci si zhruba podle Turkových slov odpovídá. „Červené krvinky krevní skupiny 0 a plazmu skupiny AB může dostat prakticky každý, nejčastěji chybí dárci krevní skupiny 0, zejména 0 negativní,“ vysvětluje.

Podpora sportu má zacílit na talenty i nesportovce

ZÁJEM O KREVNÍ SKUPINY STANICE HLÁSÍ

Transfuzní stanice kvůli tomu musí odběry často řídit. „Aby měly to, co potřebují, ale neodebíraly nic, co se pak nepoužije. Zájemce o darování by si měl ověřit, zda krev jeho krevní skupiny je zrovna v danou chvíli na daném místě potřeba většinou to mají transfuzní stanice na webu,“ vysvětlil primář Turek.

Zeptali jsme se ho také na historii transfuzí. Hovořil o tom, jak již na začátku 18. století zkoušeli léčit lidi převodem zvířecí krve. „Obvykle nešlo o náhradu ztracené krve, ale o akce typu "pokus-omyl" a mnohem častěji "omyl",“ řekl. První pokusy o cílenou léčbu ztráty krve prováděl v Anglii na začátku 19. století porodník James Blundell.

Ještě na začátku 20. století byla transfuze heroickým výkonem, kdy šlo o přímý převod ze žíly do žíly. „Od 1. světové války se začalo dbát na krevní skupinu AB0 systému, v Čechách to bylo až od druhé světové války. Koncem 30. let se začalo využívat protisrážlivého působení kyseliny citronové a začaly vznikat krevní banky a registry dárců nesrážlivá krev byla odebírána a uchovávána ve skleněných lahvích a dodávána na chirurgická pracoviště,“ popsal historii transfuze.

Soutěž panenek pro záchranu životů ovládly výrobky dětí ze Slabců

PLASTOVÉ VAKY NA KREV PŘIŠLY POZDĚJI

Krev se začala odebírat do plastových vaků podle jeho vyprávění až koncem 70. let ve světě. „To umožnilo lepší oddělení jednotlivých složek. V České republice byly odběry do vaků zavedeny až v devadesátých letech. Od té doby se prakticky veškerá odebraná krev zpracovává na jednotlivé složky červené krvinky, plazmu, krevní destičky a velkou část plazmy pak zpracovává farmaceutický průmysl na řadu nezbytných léků. Každý dárce prospěje řadě příjemců,“ dodal Petr Turek, primář transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice.

Bývalý vojenský prostor září barvami nových květů