Uvádějí to alespoň zachované popisy nalezených materiálů. K jejich přehrání je zatím daleko – budou potřebné náročné a nákladné restaurátorské zásahy, na jejichž zaplacení ministr kultury Ilja Šmíd (za ANO) požádá vládu o mimořádný přísun peněz. Mnohé pásy s obrazovým i magnetofonovým záznam totiž nejsou v dobrém stavu. Zvláště v případě cívek, jejichž návin se téměř rozpadá, nebo je naopak prakticky „zkamenělý“, bude záchrana obtížná – a v některých případech zřejmě i nemožná. Naopak zaplísnění by se odborníkům mělo podařit odstranit.

Cílem je zachovat a zpřístupnit veřejnosti co nejvíce z předpokládaných až 14 hodin záznamů dokumentujících průběh procesu, o kterém hovoří i školní učebnice.

Zatím zůstává nejasné, jak se unikátní nahrávky považované za archivní dokumenty nevyčíslitelné hodnoty, doplněné i kopiemi dokumentů, dostaly na místo nálezu v areálu, kde se dřív pracovalo na výzkumu kovů. Ten je součástí komplexu takzvaného dolního zámku, známého jako někdejší rezidence zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Zámek je určen k podeji; nacházejí se tam zbytky přístrojů, chemikálie i odpad.

Tajemstvím jsou i osudy nalezených beden v minulých desetiletích. Dá se odhadovat, že jde o kolekci shromážděnou už v padesátých letech minulého století jako součást podkladů pro přípravu zamýšleného propagandistického filmu, z plánů na jehož vytvoření později sešlo. A lze jen spekulovat, že materiály, o jejichž existenci historici věděli (a předpokládali, že měly být součástí archivu Ústředního výboru Komunistické strany Československa), se někdo mohl pokoušet ukrýt po listopadových změnách v roce 1989. 

Českému rozhlasu se k vlastnictví přihlásil někdejší insolvenční správce společnosti, který si prý bedny v Panenských Břežanech uložil. Neuvedl však, jak k nim měl přijít. Chybí i vysvětlení, proč zůstaly v opuštěném areálu.