Jednotný pohled nemají zemědělská družstva ani na otázku, zda je hraboš skutečně takovým problémem, aby bylo nutné vymýšlet nějaké strategie. Záleží totiž, kde se ptáte: různé oblasti kraje trpí hrabošem v různé míře. A pro některé to naopak není vůbec na pořadu dne. To je třeba případ Zemědělského družstva Luštěnice. „Myslím, že pro nás to až tak aktuální není. Agronomové o tom jako o problému nemluví, že by to bylo tak hrozné. Nic aktuálně nechystáme,“ uvedl Jiří Hanuš, vedoucí střediska živočišné výroby.

Naopak poměrně opačně vidí problematiku Jan Sixta, ředitel Zemědělského družstva Úmonín. „Určitě to problém je a mělo by se něco dělat,“ vysvětluje. Jakákoliv opatření budou podle něj družstvo stát více peněz. „Úžer hraboše je neúměrný. Zatím ho živí pole, ale až nastane zima, tak je možné, že se lidem nastěhuje do jejich obydlí,“ vysvětluje.

Mezi nejnovější přírůstky do tohoto odvětví patří Camp Malešov na Kutnohorsku. Tam Ondřej Slačálek vytvořit unikátní kemp.
Stanování a luxus už nejsou protiklady

Co tedy dělat, aby každý na podzim neměl doma svého hraboše? Zemědělské družstvo Úmonín sáhlo po ekologické variantě: na hraboše, který by z dálky mohl připomínat lidem o něco většího křečka, nasazují dravce. Konkrétně motáka pochopa. „Ten hnízdí v obilí s deseti mláďaty,“ řekl Jan Sixta k „jejich“ dravci, který krotí stavy hraboše. Jiné řešení je v tom, že zemědělci budou muset častěji zaorávat vojtěšku, která je pro hraboše pochutinou.

Jak ale podotýká, problém je asi takový: z 2000 hektarů sídlí hraboš asi na 50 hektarech. „Když se podíváte, tak jsou hraboše plné škarpy. Cestáři by měli dělat to, že by zorali škarpy, kde jsou celoročně chodby, jak se to má dělat. Potom se dostávají na pole,“ vysvětlil Jan Sixta.

Jako zásadnější problém ve své části středních Čech nevidí hraboše Josef Koukolíček ze Zemědělského družstva Něčím. „Myslím, že takové škody v naší oblasti zatím nejsou, jak se ukazují v televizi, není to v takovém rozsahu,“ vysvětlil. Podle něj to je i krajinou: ta je jednak členitější, druhak v ní žije spousta dravců, kteří hraboše vnímají jako kalorickou příležitost. „Záleží určitě na konkrétní lokalitě. Žádná speciální opatření ale nechystáme,“ dodal.

Sportovní hala Dolní Břežany.
Pozoruhodné stavby v kraji mohou ocenit i laici