V dnešní době koronavirových omezení nelze pořádat nejen žádné velké, ale jakékoli akce – a tak se „narozeninová oslava“ odehraje na webu, facebooku – a nově také na instagramu. Tam ústav svoji prezentaci spustí právě v pátek ráno. A ne náhodou. Jako „narozeninový dárek“, přičemž první zveřejněná fotografie bude patřit právě Fričovi.

Z odkazu zakladatele těží dodnes

Genius loci spojovaný s Fričem je na hvězdárně dodnes, připomněl Pavel Suchan z astronomického ústavu, podle jehož slov se atmosféra současné vědy propojuje s někdejším nadšením a pracovitostí, ztělesňovanými právě Fričem. I to chtějí členové nynějšího týmu připomenout, stejně jako poděkovat za výjimečný počin zakladatele observatoře z roku 1928. Tehdy Frič hvězdárnu, vybudovanou vlastním přičiněním, předal k užívání československému státu, který si připomínal deset let své existence. S tím, že má sloužit vzdělávání astronomů na Univerzitě Karlově.

K aktuálnímu výročí tým hvězdárny přichystal již historickou vzpomínku filozofa, publicisty, vysokoškolského pedagoga, politika (a dřívějšími profesemi i zlatníka, mechanika a počítačového programátora) Jana Sokola, jehož dědečkem byl astronom František Nušl – první ředitel ondřejovské hvězdárny. Sokol, který zemřel letos 16. února, zavzpomínal v roce 2002, jak „strýčka“ Friče vnímal jako vážného, štíhlého starce s výrazným a trochu přísným obličejem, v černém širáku a černé peleríně z jeho mladých let, s mimořádně nápadnými dlouhými bílými vlasy.

Památka na zesnulého bratra

Sokol Friče připomíná nejen jako mechanika vyrábějícího ve společném závodě s bratrem měřicí přístroje, přičemž oba pojil i zájem o astronomická pozorování, ale také jako syna slavného básníka, revolucionáře a politického radikála Josefa Václava Friče, který vyrostl v pařížském exilu a domů si přinesl neobyčejný rozhled. „Frič byl energický a velkorysý člověk, pro něhož "národ" skutečně něco znamenal,“ zdůraznil Sokol.

Průmět světelné dráhy bolidu v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 121 km dlouhá a bolid ji uletěl za necelé 4 sekundy (Grafika: Astronomický ústav AV ČR; podkladová mapa: Google Earth)
Astronomové spočítali, co dokázalo ozářit Mělnicko i skrz mraky

Na vybudování české vědecké hvězdárny pomýšleli oba bratři společně, avšak do rozsáhlé výstavby se se pustil už jen starší Josef. Budoval ji i jako památku na mladšího Jana, který v roce 1897 podlehl komplikacím po operaci zánětu slepého střeva. Kvůli připomenutí bratrova osudu dokonce oblast na vrchu Manda nad Ondřejovem, kde koupil pozemky pro hvězdárnu, přejmenoval na Žalov. Vlastně byl ale pod stavbou podepsán i zesnulý Jan; jeho jméno Josef připojil ke svému.

Prvním člověkem na Marsu by mohla být žena.
Mise na Mars se blíží. Evropa hledá dobrovolníky, má specifické požadavky

Hvězdárna v Ondřejově

Vznik hvězdárny v Ondřejově měl velký význam pro další rozvoj astronomie v českých zemích. Josef Jan Frič zde roku 1898 zakoupil pozemek pro vědecké účely a na něm vybudoval soukromou hvězdárnu, kterou v roce 1928 věnoval československému státu pro potřeby University Karlovy. Od počátku však byla využívána a spravována Státní hvězdárnou, a tak při vzniku Československé akademie věd došlo k úplnému splynutí těchto dvou.

Historické kopule hvězdárny slouží v současné době jako muzea. Ve verandě muzea V. Šafaříka je umístěn tubus Fričova dalekohledu, jehož optika, více než 150 let stará, slouží stále k pozorování slunečních skvrn. Jsou zde též přístroje vyrobené převážně Josefem Janem Fričem a dobové fotografie ze stavby hvězdárny. Hvězdárna je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami.

Mimochodem, autorem hvězdárny je další významný Josef, architekt Fanta. Ten je autorem historické budovy pražského hlavního nádraží a také například dvou vil v Poděbradech – Kouřimky a Obereignerovy vily.