Co se v poetickém místě, které do širšího povědomí proniklo díky adaptaci Slavností sněženek, za dobu od Hrabalovy smrti změnilo? Pořád tady žijí rázovité postavičky a tropí stejné pošetilosti, jako hrdinové ze Sněženek? Zeptali jsme se dvou lidí, kteří pamatují atmosféru minulého století a žijí i současnými starostmi.

Hrabal táhl průvod s vlajkou

Lesní osada se stále zalidňuje. O tom má přehled Vlastimil Šesták, starosta Hradištka, pod nějž Kersko spadá. „Dohromady má Hradištko s Kerskem zhruba 620 stálých obyvatel. V samotném Kersku trvale žije tak 100 až 120 lidí. Ale přechodně je domovem více než tisícovky lidí. A stále jich přibývá,“ říká starosta, který v této lokalitě žije už 60 let a časy za Hrabala dobře pamatuje.

Spisovatel mu dokonce nabídl i tykání. „Ale moc jsem toho nevyužíval, rozhodně jsem nepatřil do jeho party. Víte, kdybych měl srovnat tehdejší dobu s dneškem, dříve k sobě měli lidé o dost blíž,“ přemítá pamětník kerských „divokých“ časů. A jako důkaz přidá i jednu pozoruhodnou vzpomínku. „Jeden den jsme se hecovali v Kersku, že bude hrát Hradištko proti Kersku fotbal. Druhý den přichází do Hradištka průvod lidí v čele s Hrabalem. Nevím, kde vzali svoji vlajku, ale měli ji a táhli sem na fotbalové hřiště, kde se potom hrál fotbal o basu piva. Není už podstatné, jak ten fotbal vypadal, ani dopadl, ale šlo opravdu o prestiž,“ vybavuje si dnešní starosta Šesták.

Připomíná také někdejší slavné kerské pouti, které se konaly blízko hospůdky U Pramene. Včetně cukrlátek a kolotočů. „Bylo tu i větší sportovní vyžití,“ myslí si pamětník. Na druhou stranu připomíná každoroční slavnost na zahradě místního Lesního ateliéru manželů Kubových. Ta se pochopitelně nemůže jmenovat jinak než Hrabalovo Kersko.

Starosta Hradištka Vlastimil Šesták.

Parta přátel se schází dál

Jana Kubová se svým manželem Bronislavem už nyní připravují 21. ročník Hrabalova Kerska, který se letos chystá na 18. května. Letošní hosté jsou v jednání, ale každoročně dorazí i známé postavy s Hrabalovou prózou či filmy podle nich natočenými spojené. V posledních letech přijeli například Josef Somr, Naďa Urbánková, Václav Neckář, Petr Brukner či Tonya Graves, která ztvárnila habešského císaře ve filmu Obsluhoval jsme anglického krále.

Kubovi žijí v Kersku od roku 1992, tedy 27 let. Atmosféru Hrabalových časů tedy ještě stihli zažít. „Samozřejmě, že dnes je to trochu jiné. Vše se vyvíjí s dobou. Po revoluci jsme se samozřejmě nejvíce bavili tím, co jsme si sami vymysleli. Přes léto tu nebylo tolik lidí, v poslední době se rozmohla cykloturistika. O víkendech se tu po Betonce často nedá ani projet. Ale na druhou stranu přes týden je tu zase skoro prázdno,“ popisuje současné Kersko Jana Kubová.

Že by se situace změnila výrazně k horšímu, však odmítá. „Parta Hrabalových přátel se schází pořád v hospodě U Pramene. V Hájence se kvůli turistům často nevešli, tak chodí tam, mají tam svůj štamgastský stůl, pořádají oslavy, schází se v pátek i v další dny. Příjemně posedět v hospodě se tu dá pořád se spoustou lidí,“ myslí si spolumajitelka Lesního ateliéru.

Jana Kubová, spolumajitelka Lesního ateliéru.

Politici, umělci, sportovci

Podle starosty Hradištka je možné, že Kersko se ještě nějaký čas rozrůstat bude. Ne nijak hekticky. „Jsou určené zóny pro výstavbu chat a zóny pro výstavbu domků. Záleží také na dostupnosti pozemku, aby měli možnost se k němu dostat záchranáři,“ vysvětluje starosta Hradištka.

V současné době domků přibývá, na druhou stranu některé jsou opuštěné. Na některých visí nápisy Na prodej a u nich jméno s telefonem realitní kanceláře. „Zástavba je přísně regulovaná, upravili jsme územní plán. Dnes už by se nemohlo stát, že by tu vyrostly dva tak ohavné domy, které jsou na jednom kraji osady stále opuštěné. Vystavěl je zahraniční developer a už delší dobu je neúspěšně nabízí. Musím říct, že některé ceny jsou pro mě dost nepochopitelné a mimo realitu. Ale jsou lidé, kteří na to mají,“ přemítá Vlastimil Šesták.

Kdo jsou tedy obyvatelé Kerska? Známé osobnosti nebo dávní skromní „domorodci“ a podivíni? „Tak i tak. Když nahlédnete do některých žádostí o povolení stavby, naleznete mezi nimi politiky, sportovce i umělce. Ale jsou tam i lidé mediálně zcela neznámí,“ vysvětluje starosta.

Není žádným tajemstvím, že mezi těmi novějšími obyvateli Kerska je například i někdejší poslanec ODS Petr Tluchoř. Ten asi nejvíce pronikl do povědomí veřejnosti svým pobytem ve vazbě v rámci vyšetřování takzvané kauzy trafik v Poslanecké sněmovně.

Nová Hájenka

Velká část děje Slavností sněženek se odehrává v momentálně zavřené hospodě Hájenka. Tu si nedávno převzal nový pronájemce a začal se stavebními úpravami. Turisté mířící v těchto dnech na kančí se šípkovou omáčkou, případně se zelím, mají smůlu. „Zatím odstranil narušené stromy, které zvedaly i okolní plot. Začíná rekonstruovat terasu. Otevřít se podle mých informací chystá nadvakrát. Venkovní prostor, kde má být jen výčep, se otevře už pro účely letošního Cyklootvíráku v květnu. Celkově se má pak Hájenka otevřít k 1. srpnu,“ vzkazuje starosta těm, kteří by chtěli do slavné hospody zamířit třeba už v první polovině prázdnin.

Hospoda Hájenka.

Kočky i pivo

Výlet s připomenutím atmosféry dřívějšího i současného Kerska nelze zakončit jinde, než na hřbitově, kde je Bohumil Hrabal pochován na vlastní přání v těžké dubové rakvi. Zemřel v roce 1996.

Hrob Bohumila Hrabala.

Ostrý jarní vítr zvedá kousky zeminy z okolních polí a na chvíli téměř oslepuje příchozí. Mistrův hrob však lze nalézt bez problémů i s téměř zavřenýma očima. Netypický tvar i barva. A především je na hrobě to, co měl opravdu rád. Pivo. A milované kočky.

Kraj, ve kterém tvořil i odpočíval, má svoje kouzlo dodnes.