Přispěla i k prosperitě regionu nejenom jako zásobárna obživy, ale i v roli dopravní cesty a zdroje energie. Do návštěvnického centra Vodní dům v obci Hulice u Želivky to v úterý vpodvečer přijel připomenout ředitel krajského úřadu Jiří Holub. V naučném centru v sousedství vodárenské nádrže Švihov, která umožňuje zásobovat pitnou vodou půl druhého milionu lidí, se uskutečnil křest knihy Voda a krajina, na jejímž vydání se kraj podílel. 

Úcta ke knize i k vodě samotné

Ředitel ostatně připomněl, že publikace nakladatelství Dokořán, jejíž podtitul hovoří „o životě s vodou a návratu k přirozené krajině“, se podstatnou měrou zaměřuje na téma, jak s vodou zacházet – a právě střední Čechy jsou v tomto směru velkou učebnicí: v dobrém i zlém. „Chci popřát, aby ti tě lidé vážili a ctili tě,“ oslovil Holub jak knihu, tak i přímo vodu předtím, než se autorský kolektiv pustil do samotného křtu. Použil k tomu právě vodu z Želivky – a postupoval s velkou opatrností, aby knížka neutrpěla újmu. 

Konference Spojujeme středočeský venkov
Kraj hledá způsob, jak udržet zanikající prodejny, slyšeli účastníci konference

Vedoucí autorského kolektivu Václav Cílek, který je známý nejen jako geolog a klimatolog, ale proslavil se i svou publikační a pedagogickou činností, připomněl, co je hlavním poselstvím: voda dochází. Její nedostatek pociťují nejen oblasti světa, kde se voda stává doslova prostředkem k nátlaku na lidi, jejich ožebračování a ždímání peněz – v té souvislosti Cílek zmínil pákistánskou metropoli Karáčí, kde se podle jeho slov hospodaření s vodou stává zdrojem moci politiků i mafie – ale problému už čelí i některé středočeské regiony.

V posledních letech se zdá, že se to projevuje rok od roku palčivěji – byť roční průměr srážek se nemění; vlastně spíš mírně roste. Dlouhodobě ale chybí souvislejší sněhová nadílka i závlaha v podobě takzvaných zahradnických dešťů. Místo stavů, které by byly „tak akorát“, zažíváme spíš extrémy: období sucha – či naopak povodně. I vodních toků mají střední Čechy spoustu – a přesto je vyhlašování opatření spojených s dopady sucha aktuální každé léto. 

Užitečné podněty pro celou zemi

„Mění se nejen klima, ale zároveň se mohou měnit i dotace Evropské unie,“ upozornil Cílek, proč považoval za důležité doplnit vzdělávací o vodě v přírodě také o návody, jakými opatřeními lze v krajině vodu zadržovat, a tak i s vynaložením malých nákladů pomáhat bránit právě suchu i vzniku povodní. Zvláště tyhle pasáže, doplněné o konkrétní zkušenosti ze středočeských revitalizací, se zřejmě stanou nejvyhledávanějšími i do budoucna – a to ze strany radnic, zpracovatelů územních plánů i vlastníků pozemků. Podněty mohou najít starostové i okrašlovací spolky, míní Cílek. 

Většina příkladů sice pochází ze středních Čech, náměstek středočeské hejtmanky s kompetencí pro životní prostředí Miloš Petera (ČSSD) ale připomněl, že platnost knihy je širší a vztahuje se na celé území České republiky. „Je určena pro široké publikum, ale zejména pro místní samosprávy, referáty životního prostředí, školy – a to i z jiných českých a moravských krajů,“ vzkazuje Petera do celé republiky.

Ilustrační foto.
Loni se v kraji bouralo méně tragicky: ubylo mrtvých i těžce zraněných

Zájem se soustředí na skály

Publikace o vodě v krajině, u níž vedoucí autorského kolektivu upozorňuje nejen na textovou část, ale také na pozoruhodné fotografie Pavla Mudry i dalších spolupracovníků a na edukativní ilustrace Marie Kohoutové, vyšla jako volné pokračování již dříve vydaných knih, jimž rovněž pomohl na svět Středočeský kraj: Křivoklátsko. Příběh královského hvozdu a Střední Brdy. Hory uprostřed Čech. 

Do konce roku chce Cílek s okruhem spolupracovníků dokončit další knížku, která tentokrát obrátí pozornost k „obyčejné uklidňující krajině“, tolik odlišné třeba od Českého krasu, kde lze na významnou či pozoruhodnou lokalitu narazit co nějakých tři sta metrů. Bude pojednávat o žulových oblastech středních Čech. Podstatnou měrou má k její přípravě přispět světoznámý geolog František neboli Ferry Fediuk. Nabídnout čtenářům by měla nejen nejnovější poznatky získávané rozborem odebraných vzorků, ale i tradiční informace, které se už témž vytratily z povědomí a zůstávají v paměti pouhých několika jednotlivců: třeba o tom, kde kdysi bývaly lomy. Právě pamětník Fediuk, který se narodil 3. února 1929, může významně pomoci minulost oživit… 

Cílek Deníku řekl, že odlišný charakter krajiny má výraznější vlivy, než by si leckdo připouštěl. Stačí se prý podívat na mapy sledující rozmanité jevy; třeba i migraci lidí nebo rozmístění velkých obchodních domů. „Od Benešova na jih je to úplně jiná země – jako kdyby to byly jiné střední Čechy,“ upozornil geolog.

Ilustrační foto.
Nezaměstnanost se zhoupla směrem vzhůru. Ale jen nepatrně