Rok co rok také platí, že v některých regionech dokážou její nástup i postup přibrzdit prázdniny, během nichž nejsou kolektivy v obvyklém kontaktu. A platí to jak pro ty dětské – právě mezi školáky a předškoláky se respirační infekce šíří nejvíce – tak i pro poměry na pracovištích dospělých. V souvislosti s prázdninami totiž často mění program celé rodiny; hodně lidí si bere dovolenou. A na páteční pololetní prázdniny naváže už od pondělka první turnus jarních: ve středních Čechách na Mladoboleslavsku a Příbramsku.
Průměrná absence dosahuje 40 dnů
Nemoci – to však zdaleka nejsou pouze nachlazení, angíny a chřipky, jejichž léčení trvá vcelku krátce. Ukazují to údaje Českého statistického úřadu o pracovní neschopnosti, pro Středočeský kraj nejnověji dostupné za loňské první pololetí. Na jeden hlášený případ neschopnosti v průměru vychází absence v délce 40,63 kalendářního dne. V případě nemocí je to o něco méně: 39,19 dne; pořád ale hodně přes měsíc. Zranění si celokrajsky vyžádala nepřítomnost na pracovišti po dobu 56,31 dne v případě pracovních úrazů; u těch ostatních šlo o 52,76 dne.
Dá se říci, že před rokem ze zdravotních důvodů chyběl v práci každý dvacátý člověk: dočasná pracovní neschopnost ve středních Čechách dosahovala v prvním pololetí roku 2019 pěti procent. Přesně 4,958 – z čehož na nemoci připadalo 4,303, na pracovní úrazy 0,156 a na ostatní zranění půl procenta; 0,499. Středočeská data jsou nicméně příznivější, než vykazuje většina ostatních krajů. I tak jsou však vyšší než republikový průměr, který tlačí dolů mimořádně zdravá Praha.
Nejvyšší celkovou míru dočasné pracovní neschopnosti zaznamenalo v kraji Rakovnicko (5,736 procenta), naopak nejnižší Mělnicko (3,999). Rakovnicko také drží krajský rekord v průměrné délce neschopnosti: 50,44 dne; deset dnů navíc proti celokrajskému průměru. Na opačném pólu stojí Mladoboleslavsko s hodnotou 33,92 dne.
Denně zůstalo v posteli dvacet tisíc lidí
Kvůli tomu, že bylo na neschopence, denně na pracovištích ve středních Čechách chybělo v průměru 22 358 lidí. Z podstatné části to bylo kvůli nemocem; každý den kurýrovalo 19 403 osob. Úrazy hrály spíš okrajovější roli, a to jak pracovní (denní absence 703 lidí), tak i ty ostatní (byť tady už jde o 2252 hlav). Celkově statistiky za první pololetí v kraji zaznamenávají 99 601 nahlášených případů neschopnosti (z čehož na nemoci připadá 89 616) – a tito pacienti dohromady „odstonali“ čtyři miliony dnů: přesně jich je vykázáno 4 066 766.
Statistici v loňském prvním pololetí v kraji evidovali 450 911 nemocensky pojištěných; nejvíce na Praze-východ (73 tisíc; tento region předstihl 70tisícové Mladoboleslavsko). Naopak nejméně na 16tisícovém Kutnohorsku – a na jen o tři stovky hlav početnějším Rakovnicku.
Pracovní neschopnost ve středočeských firmách
Region | Denní absence | Procento neschopnosti | Délka neschopnosti |
Benešovsko | 1520 osob | 5,586 | 44,96 dne |
Berounsko | 1593 osob | 4,837 | 41,48 dne |
Kladensko | 2789 osob | 4,924 | 42,22 dne |
Kolínsko | 1321 osob | 4,576 | 39,75 dne |
Kutnohorsko | 844 osob | 5,187 | 45,26 dne |
Mělnicko | 1000 osob | 3,999 | 36,48 dne |
Mladoboleslavsko | 3508 osob | 5,008 | 33,92 dne |
Nymbursko | 1231 osob | 5,054 | 42,81 dne |
Praha-východ | 3766 osob | 5,159 | 43,21 dne |
Praha-západ | 2228 osob | 4,678 | 39,46 dne |
Příbramsko | 1606 osob | 4,963 | 42,21 dne |
Rakovnicko | 951 osob | 5,736 | 50,44 dne |
Středočeský kraj | 22 358 osob | 4,958 | 40,63 dne |
Hlavní město Praha | 46 170 osob | 3,624 | 39,47 dne |
Česká republika | 229 712 osob | 4,849 | 42,65 dne |
Zdroj: Český statistický úřad; průměrné hodnoty za první pololetí rok 2019