Ukrajinská rodina se sice ze zdravotních důvodů přesunula jinam, manželé Jelínkovi ale chtějí pomáhat dále. O událostech posledních dnů si s Deníkem povídal Jiří Jelínek.

Už ve čtvrtek se na sociální síti objevila informace, že na vašem statku poskytnete zázemí rodině z Ukrajiny. Proč jste se tak rozhodli?
Byla to spontánní reakce na to, co se stalo. Příliv uprchlíků se dal očekávat a nás napadlo, že toto by mohla být jedna z mála cest, jak můžeme na situaci hned reagovat. Neskutečně nás překvapila odezva. A to nejen na našich facebookových stránkách, ale i od sousedů, kamarádů nebo zcela neznámých lidí. Vše si tak nějak začalo žít vlastním životem a umocnila to i soudržnost twitterové komunity, které jsme součástí. I díky tomu jsem se nechal vtáhnout do celého dění a posledních pár dní neřešil nic jiného.

Z předávky humanitární pomoci z Kutné Hory na slovensko-ukrajinské hranici v obci Vyšné Nemecké.
PODÍVEJTE SE: Takhle se na hranicích předávala humanitární pomoc z Kutné Hory

Příběh ukrajinské rodiny, která mířila do Bylan, mnoho lidí s napětím sledovalo. Jak to dopadlo? Rodina prý cestuje dále do Německa.
Ačkoli šlo vlastně o úplně cizí lidi, dost jsme to prožívali. Komunikace nebyla ideální. Vzhledem k naší neznalosti ukrajinštiny nebo ruštiny a jejich omezené schopnosti komunikovat anglicky to bylo složité. Kontakt jsme navázali, když se skupina nacházela v Kyjevě, kam se uchýlila z východu země. Opouštěli ho v zásadě v době, kdy začínal masivní útok na město. Cesta jim trvala zhruba tři dny, než se dostali na hranice se Slovenskem, odkud je odvezla auta českých dobrovolníků. Jedním z hlavních důvodů jejich odchodu ze země byly zásadní zdravotní komplikace několika členů skupiny. Kvalitní zdravotnická péče už byla na Ukrajině nedostupná. Tuto informaci jsme dostali až těsně před jejich příjezdem. Nakonec se ukázalo, že nedorazila jedna rodina, ale celá skupina uprchlíků. Čtyři dospělé ženy a tři děti. Nejmladší holčičce byly tři měsíce.

To zní dost dramaticky…
O to více se opět ukázala síla sociálních sítí. Během pár desítek minut se nám ozvalo několik odborných lékařů, kteří nabídli svou pomoc. Dokonce ani ne 12 hodin po příjezdu skupiny se začaly podnikat první kroky. Nakonec vše dopadlo jinak. Jak správně víte, rozhodli se pokračovat dále do Německa, kde jim tamní farní komunita zajistila potřebnou péči. V této době už je o ně postaráno v nové domovině. Jsme rádi, že jsme jim mohli poskytnou klid a zázemí k tomu, aby se mohli postarat o svou budoucnost.

Plánujete poskytnout zázemí dalším rodinám?
Určitě se budeme nadále angažovat. Jakým způsobem, to však nyní nedokážu říct. Ještě jsme o tom ani nemluvili. Situace se mění z hodiny na hodinu. Hodně bude záležet i na tom, jak velká vlna uprchlíků k nám bude nadále mířit a jak bude fungovat oficiální pomoc. I vzhledem k povaze našeho objektu jsme počítali primárně s nouzovým ubytováním. Cokoli dalšího by vyžadovalo technické a stavební úpravy. Mimochodem, musím opět ocenit reakci místních i známých a kamarádů, protože nabídek pomoci na takové úpravy, i finančních, jsme dostali spoustu.

Co je pro válečné uprchlíky podle vás v tuto chvíli nejtěžší?
Tohle se mi těžko hodnotí, jelikož naše skupina byla vlastně v relativní pohodě, pokud to tak lze nazvat. Možná vás to překvapí, ale tím nejzásadnějším, co bylo potřeba vyřešit, byla asi komunikace. Tedy stabilní internetové připojení a česká SIM karta. Pokud ale mohu mluvit obecně, i na základě informací od přátel, kteří se do pomoci také zapojili, do budoucna budou uprchlíci řešit určitě finance, přístup k pracovním příležitostem, budou se muset zorientovat v nové zemi, vyřešit zdravotní péči… Vše bude záležet na tom, jak dlouho tato válka potrvá. A pak je tu samozřejmě i psychická stránka.

Z koncertu na podporu Ukrajiny, který se konal 27. února 2022 v zahradách GASKu.
FOTO: Výtěžek koncertu Kutná Hora pro Ukrajinu je téměř 25 tisíc korun

Spousta lidí by ráda pomohla, ale neví jak ani kam se obrátit. Můžete je někam nasměrovat?
Jak už jsem řekl, u nás to bylo bez jakékoli přípravy. Prostě se to tak nějak samo rozjelo. Daleko větší zásluhy na tom patří neziskové organizaci For Ukraine Foundation, Moravský nadační fond. Absolutní nasazení jejich představitele Yuriye bylo a je neskutečné. To on nám zprostředkoval kontakt a pomáhal s organizací. Ale možností je dnes už daleko více. Neziskových společností a charit, které pomáhají, je opravdu hodně. V případě ubytování v soukromí s malou kapacitou je to pravděpodobně lepší cesta než přes stát, kde je logicky - i kvůli organizaci - zájem spíše o větší ubytovací kapacity se zajištěnou stravou. Stejně tak je ale potřeba pomoci i přímo na Ukrajině. Ať už potravinami, léky, nebo hygienickými potřebami. Ani tady by neměl být problém zjistit, kdo tuto pomoc v místě vašeho bydliště organizuje. Určitě nesmíme zapomenout na web pomahejukrajine.cz

Co pro vás a vaši ženu osobně znamená válečný konflikt na Ukrajině? Jak moc se vás dotýká?
Po této osobní zkušenosti je to asi ještě silnější. Nemyslím si ale, že bychom byli výjimkou. Je evidentní, že válka se dotkla každého z nás. A bylo by asi divné, kdyby ne. Už to není jen nějaký konflikt v nějaké vzdálené zemi s jinou kulturou. Je to Evropa. Ukrajince známe, jsou všude kolem nás. Skoro bych řekl, že je to osobní. A dovolím si jednu poznámku. Chodí nám spousta zpráv, jak jsme skvělí, že je super, co děláme. Moc si toho vážíme. Ale také je potřeba si uvědomit, že bez všech těch lidí okolo, kteří nabízejí jinou pomoc než zrovna postel a střechu, by to nikdy nebylo reálné zvládnout. O komunitě na sociálních sítích jsem už mluvil, tam je ta podpora opravdu obrovská. Ale uvedu jednoduchý příklad. Když jsme zjistili, že k nám skupina opravdu míří, bylo jen pár hodin na zajištění finálních příprav. Během chvíle se nám nabídl náš soused a kamarád a poskytl na první noc i den jídlo ze své restaurace v Suchdole, sousedka nás "zachránila", když jsme zjistili, že nemáme dostatek ručníků, další nám hned volali, co všechno bychom ještě potřebovali, kamarádka čekala hluboko do noci, aby mohla po telefonu pomoci s tlumočením. A takhle bych mohl mluvit daleko déle. Pomoc těchto lidí je minimálně stejně důležitá.

Takhle to vypadá na slovensko - ukrajinské hranici.
PODÍVEJTE SE: Humanitární pomoc z Kutné Hory dorazila na Ukrajinu

Jaké jsou plány na statku pro tento rok?
Vlastně se krásně v kruhu vracíme k první otázce. Proč jsme neváhali prostory nabídnout. Spolek Statek U Jelínků vznikl mimochodem za účelem spojování lidí, vytváření určité pospolitosti, komunity. My se o to snažíme hlavně prostřednictvím kultury. Proto na Statku pro členy spolku pravidelně přes léto organizujeme koncerty zajímavých skupin. Letos mohu zmínit například kapely Vltava, Neřež, Znouzectnost či Mucha, ale i mnoho dalších. A jelikož stát se členem spolku je opravdu jednoduché, věříme, že si k nám přijde odpočinout a přijít na jiné myšlenky zase větší počet návštěvníků než v loňské covidové době. Do budoucna toho plánujeme daleko více.