Kde jinde si totiž v době, kdy kvůli opatřením proti šíření koronaviru musí být skoro všude zavřeno, užívat sněhové pohádky, než právě v Ladově kraji! S možností obhlédnout skutečná místa, jež Lada zachytil ve svých dílech… Dlouhá tak zve k návštěvě hned několika míst v regionu Prahy-východ, která nabídnou venkovní potěšení – a někde nikoli pouze pro oko. Byť – abychom použili slov bližších Ladově době – nesmíme nikam vejíti.

Hrusice jsou z těchto míst asi nejladovštější, protože se pojí nejen s dílem slavného malíře, ilustrátora, spisovatele i scénografa, ale také s jeho životem. Právě tam se Josef Lada narodil a prožil část života. A tuto oblast také jedinečným způsobem zvěčnil. „K nejznámějším Ladovým pohádkám, odehrávajícím se v Hrusicích a okolí, patří Mikeš či Bubáci a hastrmani. Ve vsi najdete kostel sv. Václava vystavěný již před rokem 1200 s unikátním románským ústupkovým portálem z červeného pískovce a s barokním oltářem z 18. století,“ připomněla Dlouhá.

S upozorněním i na nedaleký památník se stálou expozicí děl Josefa Lady a jeho dcery Aleny Ladové, který nabídne příležitost zopakovat si návštěvu ještě v lepších časech, kdy bude možné mít otevřeno. „Obcí vede naučná stezka Pohádkové Hrusice, která je inspirovaná díly slavného umělce,“ zmínila dále Dlouhá. S odkazem na jednotlivá stanoviště s cedulemi, jež vedle Ladových obrázků obsahují i úryvky z pohádkových knížek. „Výlet stvořený pro děti. Za pozornost stojí také Hospoda u Sejků, známá především z Ladova obrazu Vesnická rvačka,“ konstatovala.

Mnichovice spojují příručky pro turisty především s neobvyklou kazatelnou v barokním kostele Narození Panny Marie na Masarykově náměstí v centru města. Má tvar velryby; s vyobrazením Jonáše na spodní části rozevřené tlamy. Poblíž kostela stojí také barokní mariánský sloup se sochou Panny Marie Svatohorské, postavený na památku překonání morové nákazy z roku 1713. Za současné pandemie tak dává příležitost připomenout si epidemie z minulých století.

„K dalším zajímavým místům vede naučná stezka Krásné vyhlídky. Jednou ze zastávek je Zittův mlýn, který v Mnichovicích stával už v roce 1600,“ odkázala Dlouhá na památku lidového stavitelství, jež svému účelu sloužila až do roku 1942. „Okolní lesy protíná i naučná stezka Voděradské bučiny – a pokud sníh vydrží, můžete využít upravené stopy pro běžkaře,“ zve i k podstatně aktivnějšímu vyžití. S odkazem na Šibeniční vrch, který dnes slouží jako horský sportovní areál (a přehlédnout nelze srub označovaný jako největší v Evropě). Nicméně historický název, doložený již na sklonku 15. století, dává tušit, jak bylo toto místo využíváno v dřívějších dobách. Ostatně – přesvědčit se lze na vlastní oči: zrekonstruované historické popraviště je volně přístupné.

Zřícenina Zlenice je ladovštější, než by leckoho na první pohled napadlo. Právě tento motiv autor použil jako kulisu známých vodnických scén. Kdy hrad, místním známý i pod označením Hláska, vznikl, není známo. Zřejmě byl postaven počátkem 14. století – a již v 15. věku byl dobyt a zničen. Dnes se o údržbu zříceniny starají členové Sdružení Zlenice a Klubu přátel hradu Zlenice. Výsledky jejich úsilí mohou oceňovat návštěvníci, které láká romantická krajina v okolí ústí Mnichovického potoka do řeky Sázavy. „Známý je i román Radovana Šimáčka Zločin na Zlenicích hradě, který byl později zfilmován,“ upozornila Dlouhá také na jiné, neladovské umění.

Zřícenina středověkého hradu s torzem paláce je přímo ve městě jednou z hlavních památek Říčan. Prakticky jen po pár krocích se lze dostat na Masarykovo náměstí se starou radnicí, mariánským sloupem a barokním kostelem sv. Petra a Pavla, kde se dochovaly původní gotické fresky. To vše podle Dlouhé stojí za obhlídku. Radí však vydat se i o kousek dál: „Místo uzavřeného muzea zamiřte pohodlnou cestou za Říčany, kde stojí Ladova ves. Dřevěné sezení láká k opékání vuřtů – a děti se zabaví u interaktivních naučných tabulí a jiných atrakcí.“