Muže, který kdysi prošel dvěma koncentračními tábory. A teď měl být vyškrtnut ze seznamu lidí oceněných státním vyznamenáním kvůli setkání jeho příbuzného, ministra Daniela Hermana s dalajlamou. „Co se kolem Jiřího Bradyho děje, je opravdu neuvěřitelné. Objevují se tam tak protichůdné názory, že je velmi obtížné se v tom orientovat," poznamenal pětaosmdesátník žijící ve Mšeně n a Mělnicku.

Zbyněk Čeřovský dostal v minulosti vyznamenání od dvou prezidentů. První medaili od prezidenta Novotného musel vrátit v době, kdy ho režim po několikaletém věznění za odpor proti sovětské okupaci vystěhoval do zahraničí. Druhé vyznamenání od Václava Havla odmítl.

„Dostal jsem ho v takové ošoupané krabičce, na níž byla hvězda a postava, která vypadala jako ruský voják. Vyznamenání jsem Havlovi vrátil s tím, že jsem se o žádné budování armády před rokem 1989 nezasloužil, protože mě i s rodinou vyhnali do zahraničí," vzpomínal na rok 1991 bývalý politický vězeň, který se s Václavem Havlem osobně znal z věznice na Borech.

Vyznamenání se nenašlo

Když se plukovník Čeřovský po návratu z Německa dočkal rehabilitace, vyznamenání, která získal u letectva, už zpátky nedostal. „Vrátili mi hodnost a napsali mi, že sice vyznamenání mám, ale nikde je nenašli," připomněl muž, který proti sovětské okupaci bojoval i v zahraničí. Psal pro Svobodnou Evropu, Hlas Ameriky i BBC. Manželka Zbyňka Čeřovského Libuše měla ve Svobodné Evropě na starost komunikaci s disentem v tehdejší Československé socialistické republice.

Před osmi lety dostal Zbyněk Čeřovský od prezidenta Klause pozvání na pražský Hrad, kde se konala připomínka výročí sovětské okupace. Podle zprávy, kterou získal, se tam měl spolu s plukovníkem Mlčochem dočkat vyznamenání nebo povýšení.

„Čekali jsme, co se bude dít. Pak nás vyfotografovali s prezidentem a jeho ženou, vyslechli jsme si proruský projev a odjeli domů. Nic jiného se nekonalo," popsal pamětník, který nakonec v květnu 2012 získal od Alexandra Vondry Kříž obrany státu.

Snaha o nápravu křivd

Jako předseda Vojenského sdružení rehabilitovaných vojáků armády České republiky se Zbyněk Čeřovský snaží o nápravu křivd, kterým se vojákům dostalo v době komunistického režimu.

„Po roce 1968 z armády vyhodili asi jedenáct tisíc vojáků, z toho nás už ale žije jen desetina. Mnozí žijí na okraji společnosti, mají mizerné důchody a nikdo se tím nezabývá. Když někomu napíšeme, buď nám neodpoví vůbec, nebo nám napíše, že je všechno v pořádku, že jiní jsou na tom ještě hůř. Udivuje mě, že prezident do hodnosti generálů povýšil bývalé důstojníky Státní bezpečnosti, a my, kteří jsme nasazovali krk proti okupaci, jsme zavrženíhodní," řekl.

Zbyněk Čeřovský se v srpnu 1968 postavil proti sovětské okupaci na vojenském letišti v Hradci Králové, kde zastával funkci zástupce velitele. Nechal vypnout všechny radary a spojovací zařízení, aby Sovětům přistání co nejvíce zkomplikoval. Pak personálu letiště zakázal, aby jim poskytli jakoukoli technickou a materiální podporu.

Za obranu letiště se dočkal vyhazovu z armády a kriminálu. Po několika letech věznění a po ztrátě majetku se musel i s rodinou vystěhovat do Spolkové republiky Německo, odkud vrátili domů až po Sametové revoluci.

Čtěte také: Vyznamenání od prezidentů: Umělci, až pak hrdinové