Označení jogín Jan Zawatzky, čtyřiačtyřicetiletý předseda Klubu kondiční gymnastiky jógy Padma v Benešově, odmítá. Cítí se více trenérem a titul jogín by spíš přisoudil těm, kteří se józe věnují jako svému celoživotnímu poslání.

V Česku není příliš obvyklé věnovat se józe. Jak jste se k ní dostal vy?

Asi v roce 1985 jsem v pražské Vodičkově ulici viděl nástěnku s krásnými barevnými fotografiemi jógy a řekl jsem si, že to bych chtěl také umět. Začal jsem i čtyřikrát týdně chodit do klubu jógy na Petřinách k Janu Čuperovi.

Dělal jste i nějaký jiný sport?

Odmalička jsem sportovec. Hrál jsem ragby a lakros. I klub jógy je sdružen pod ČSTV, takže naše tělocvičné cvičení jógy lze považovat za sport.

Co vám jóga dala a dává?

Uchvátila mne ta ohebnost těla. Ale jóga samotná má mnohem hlubší smysl, než jen jakýsi tělocvik. Má i svůj duchovní rozměr. Tím, že člověk dokáže ovládat tělo a zvládat pozice, to nekončí. Je to vlastně životní metodologie, která člověka může provázet celý život.

A vy sám se tím asi řídíte. Už víte, co je za tím cvičením?

Vím, co za ním může být. Snažím se. Jakmile mám chvilku času, věnuji se józe. Pořád je nějaký cíl, za nímž je možné jít.

Abyste se k onomu cíli dostal, navštívil jste nějaká sezení s indickými mistry jógy?

Na několika seminářích jsem už byl, v Indii ale zatím ne. Za léta, co se józe věnuji, jsem si vypracoval vlastní systém a z každé indické školy jsem si to, co považuji za nejdůležitější a nejzajímavější, vzal. Na základě toho jsme pak založili v Benešově vlastní klub jógy. I když je několik druhů jógy z hlediska duchovního, protože jóga je filozofie, má jednotný cíl. Na základě lidské typologie jsou různé směry, jak onoho cíle dosáhnout.

Může se k onomu cíli dostat každý člověk?

Ano, může. Jóga umožňuje různé cesty, proto cíle může dosáhnout každý. Pro obyvatele střední Evropy je blízká tělesná forma zvládání těla a smyslů a od toho se dál odvíjí způsob trénování, koncentrace mysli, meditace.

Pomáhá vám jóga i fyzicky? Jste odolnější proti nemocem?

Jóga je i otužování. Pokud člověk cvičí pravidelně, nahodilé cvičení neprospívá žádnému sportu, tak ano. Člověk je odolnější. Existují totiž různé techniky spojené s jógou a to nejen cvičící, ale i očistné. Ty dokáží stimulovat sliznice a tělo je pak odolnější. Ale ruku v ruce to jde i duchovní stránkou věci. Jak posilujete tělo, posilujete i zklidnění duše.

Jan Zawatzky:
- narodil se v roce 1969 v Postupimi na předměstí Berlína
- od roku 1972 žije v Česku, nejprve v Praze, patnáct let už ale v Benešově. Józe se věnuje 28 let
- z nedostatku příležitostí cvičit jógu v Benešově založil v roce 1999 s manželkou Klub kondiční gymnastiky jógy Padma
- od založení klubu jím prošlo přes pět stovek zájemců

Zdá se, že jóga je dobrá pro cokoliv. Pomůže i hubnout?

Prvotně bych neřekl, že ano. Jóga k tomu může přispět. Důležité ale je, aby člověk cvičil pravidelně a současně přizpůsobil příjem a výdej energie. Jde ale o snahu. I k nám do klubu chodí lidé, kteří mají nadváhu, ale snaží se a spoustu cviků zvládnou. Přivítáme každého, kdo má chuť se hýbat. Jde o to především chtít.

Je jóga skutečně pro všechny?

Jako filozofie je jóga pro všechny. Cvičení hathajógy (ha slunce, tha měsíc; princip propojení fyzična a duševna) tak, jak to děláme my, je pro zdravé jedince. Není to cvičení rehabilitační.

Jak víte, že jógu cvičíte správně?

Mám trenérskou aprobaci první třídy. To je naše nejvyšší trenérské vzdělání.

Jste jogínem?

Raději mám, když se o mě říká, že cvičím jógu. V Evropě je člověk spoutaný povinnostmi jako je práce, rodina, nevěnuje se józe naplno kdykoliv a kdekoliv. Nelze ho proto označit za jogína. Ale snažím se co nejlépe v daných podmínkách jógou řídit.

Jóga se nyní hodně šíří…

Ano, je to nyní hodně módní záležitost. Bohužel vznikají i různé druhy jóg, které s tou klasickou už nemají téměř nic společného. Ale hathajóga, kterou praktikujeme v našem klubu je vhodnou kompenzací k sedavému zaměstnání nebo k silovým sportům.

Existuje o józe nějaký obecně oblíbený omyl?

Jsou dva. Jeden tvrdí, že jóga je nudná a že se u ní nikdo nezpotí. Kdo ale cvičí jógu pořádně, dá mu to i zabrat. Druhým omylem je, že k nám chodí lidé jako na rehabilitační cvičení. Jóga při některých těžších zdravotních obtížích může i ublížit. Pokud ale člověk vnímá své tělo správně, nemůže si ublížit.

Je proto jóga vhodná i pro děti?

Pro děti jóga není vhodná. Děti mají tendenci být v pohybu, jóga je jeho opakem. Vede ke zklidnění. To pro dítě není přirozené. S jógou je dobré začít ve třinácti. Ale existují různá cvičení pro děti, která využívají některé jógové pozice.

Může člověk, který se řídí zásadami jógy vůbec žít v takové divočině, jaká je v Česku?

Jóga je výborný doplněk, který pomůže tuhle hektickou dobu prožívat klidněji. Může díky józe svět vnímat, ale nemusí si ho tolik připouštět.

Nestane se ale cvičením jógy člověk flegmatický až apatický?

To rozhodně ne. Jóga mu jen pomůže zvládat složité situace, protože pomáhá držet v rovnováze tělo i duši. Jóga má za cíl se vymanit z koloběhu životů, uznává dva principy, přírodu i ducha. Příroda je ale jen jakýsi závoj, součást onoho ducha. U nás je to tak, že člověk umře a pak už nic není. V Indii je životů několik.

Lze s jógou začít doma?

To není úplně špatně, ale některé pozice se může člověk naučit špatně a může se při tom dokonce poškodit.

Vzkázal byste něco těm, kteří se ostýchají přijít cvičit jógu?

Cvičení jógy má tu výhodu, že cvičí každý sám za sebe. Není to o předvádění se před druhými, neboduje se. Není třeba se obávat. Pokud se rozhodne, že bude chodit, je to výborný start. Každý je tak mladý, jak má pružnou páteř, na věku nezáleží. Záleží na jeho rozhodnutí chtít. Jóga posiluje i vůli.