Podle jednatelky Českého svazu včelařů (ČSV) Benešov Hany Chmelové byla sezona špatná nejen z pohledu medovicového medu, kterého měli včelaři nedostatek nebo žádný, ale i květového. „Zapříčinila to souhra řady faktorů. Bylo suché jaro, které vystřídal chladný květen a deštivý červen. V chladu včelky nevylétávaly a poté, co mohly, zase déšť spláchnul tu trochu medovice, která na listech a jehličí byla,“ připomněla Hana Chmelová.

To předseda ČSV Benešov František Hlaváček přiznává, že za pětačtyřicet let, co včelaří, tak špatný rok nepamatuje. „Byly chladné noci, nevytvořila se medovice,“ tvrdí a za pravdu mu dává i jeho kolega z Mladoboleslavska Jiří Šturma. Ten si dokonce pamatuje, že ještě kolem 10. června bylo v noci zima a kvůli tomu se včely nemohly vypravit na akáty, které jsou pro tamní včelstva základem.

Včely vyrážely na loupeživé výpravy

Situace nejen tam dospěla až k tomu, že v létě byly včely „na suchu“. Neměly med a pokud je včelaři nepřikrmili cukrem, docházelo mezi nimi i k loupeživým výpravám.

„Po prázdninách včely už neměly žádné zásoby a začaly mezi sebou loupit. Postižena byla včelstva, která neměla dobrou matku a ta se pak stala obětí těchto útoků,“ vysvětlil František Hlaváček s tím, že řada včelstev kvůli tomu všemu postupně uhynula. Někteří chovatelé tak přišli až o 75 procent původního stavu včel.

Ilustrační foto.
Včelaři v regionu vykrádají kolegy, včely jsou drahé

Ale k bojům podle berounského jednatele ČSV Jaromíra Tejkla docházet nemusí. „Tyto problémy se dají zmírnit hlavně osvětou a komunikací mezi včelaři,“ nabádá.

Podle Jaroslava Habětína z kutnohorského Malína se letos urodilo zhruba jen šedesát procent obvyklého množství medu. „Malí včelaři už nemají med k prodeji vůbec," uvedl včelař, který se svými 170 včelstvy patří k těm větším.

Ale ani tak špatný rok nejspíš není stále u konce. Včelám nesvědčí také teplá a vlhká zima, která právě nyní panuje. Podle Františka Hlaváčka je lepší, když mrzne. Když panuje na zimu neobvyklé teplo doprovázené vysokou vzdušnou vlhkostí, je medonosnému hmyzu zima. A odtud je jen kousek k náchylnosti k nemocem a nakonec k úhynu.

Ten je podle Jaromíra Tejkla, jednatele ČSV Beroun, odrazem toho, že včely nemají dost medu ani pro vlastní obživu. A z toho pak pramení jejich stres. „Včelstva jsou pak slabší a náchylnější k různým chorobám,“ upozorňuje.

I podle jednatele výboru pražských včelařů a propagátora střešního včelařství Augustina Uváčika, který v Praze včelaří například na střeše České filharmonie, byl letošek špatný. Přesto se podle něj najdou i oblasti, kde sezona proběhla celkem dobře.

Včelařka Kateřina Šulková z Poděbrad, která má 300 včelstev a úly rozmístěné i v ovocných sadech, vytočila zhruba jen polovinu loňské snůšky. Končící rok ale hodnotí nejednoznačně. „První vytáčení bylo ještě v pořádku, pak už ale byly medníky prázdné. Přitom včelky létaly, ale med nenosily,“ říká, i když její pražský kolega Augustin Uváčik připomíná, že letos bylo sice květů mnoho, ale počasí nedopřálo včelám, aby mohly létat.

Ilustrační foto.
Včely na jižní Moravě vymírají, zabíjí je i řepka. Jak to bude s cenou medu?

Na nedostatek letošní snůšky medu žehrá také Jiří Cafourek, vedoucího rakovnického včelařského kroužku. „Přestože sídlíme u botanické zahrady, kde je spousta rostlin, letošní podmínky včelkám moc nepřály. Nebylo tolik nektaru a ten, co byl, uschnul, nebo ho splavily deště. Proto byla včelstva ve slabší kondici,“ vysvětlil.

Není med jako med

To všechno shrnuto a podtrženo s sebou přináší zákonitou odezvu na trhu – zvýšení ceny medu. Ten se tak prodává v rozmezí od 150 do 200 korun za kilogram. V supermarketech lze ale med koupit třeba i pod 120 korun. Na etiketě je napsáno: směs medů ze zemí EU a zemí mimo EU.

Jak takový med hodnotí sami včelaři? „Jednou jsem si sklenici takového medu koupil a i po třech letech je stále pěkně tekutý. Med, který nezkrystalizuje, není medem. Je to jen sladidlo,“ dodal František Hlaváček, předseda včelařů na Benešovsku.