Potvrzují to i slova ředitelů středočeských škol, které Deník oslovil. Mnohde je dokonce očkovaných učitelů výrazně více.

V benešovském gymnáziu se podle odhadu ředitele Romana Hronka nechalo očkovat až 90 procent zaměstnanců. Některé z nich, včetně ředitele, který nemoc prodělal, čeká v tomto týdnu druhá dávka. „Myslím si, že očkování je přece jen spolehlivější ochrana zdraví než prodělání covidu tak, jak jsem to měl já. Měl jsem lehký průběh, takže se mi nejspíš ani nevytvořilo tolik protilátek,“ poznamenal Hronek.

Do očkování se naplno vrhli i na Berounsku. V Základní škole v Zaječově u Komárova se více než devadesát procent personálu nechalo naočkovat a zbytek jen čeká, až uplyne minimální doba mezi proděláním nemoci a očkováním. „Z celkového počtu sedmatřiceti pedagogických i provozních zaměstnanců se k očkování přihlásilo čtyřiatřicet. Asi polovina má za sebou druhou dávku a zbývající absolvují druhé očkování na konci května. Další tři zaměstnanci se na první dávku teprve zaregistrovali, protože museli nejdříve nechat uplynout devadesátidenní lhůtu mezi onemocněním a očkováním,“ vysvětlila ředitelka Marie Ernestová.

Lidé popíjející a sedící na zahrádce na pražské Letné 10. května.
PŘEHLEDNĚ: Za pivo bez testu pokuta až deset tisíc korun. Co se od pondělí mění

Zhruba dvě třetiny zaměstnanců projevily zájem o očkování ve 2. základní škole v Rakovníku. „Hned, jak byla první vlna očkování, nabídli jsme tuto možnost vyučujícím. Na seznamu tehdy figurovalo kolem čtyřiceti zaměstnanců, což je více než polovina. Ti už jsou kompletně naočkovaní. Několik dalších čeká na druhé očkování, které by mělo být tak za měsíc,“ uvedl ředitel školy Zdeněk Brabec.

Ředitelé oslovených škol se shodují, že zájem o očkování roste s věkem zaměstnanců. Například Základní škola Bezručova v Kolíně má očkovaných zhruba šedesát procent z přibližně stovky zaměstnanců. „Největší zájem je u lidí nad 60 let, a to jak z řad pedagogických, tak nepedagogických pracovníků, v nižších věkových skupinách se zájem mírně snižuje,“ uvedla ředitelka Zdenka Filipová.

V odpovědích ředitelů škol také zaznělo, že očkování jsou naklonění více učitelé než nepedagogičtí pracovníci. Pořád to ale znamená většinu očkovaných zaměstnanců škol.

„O očkování je u nás mezi pedagogy velký zájem. Odhadem tak 75 až 80 procent. Menší zájem je mezi nepedagogickými pracovníky. Očkování bereme od začátku jako možnost normálně učit,“ poznamenala ředitelka 5. základní školy v Mladé Boleslavi Marcela Pavlíková.

Zájem o očkování ve školách potvrzují i souhrnná čísla. Ta jsou sice zatím nižší, než jaká uvádějí školy, ale to souvisí především se zpožděním, se kterým se do celokrajských statistik údaje dostávají. Zatím poslední údaje k 6. květnu ukazují, že v rámci Středočeského kraje bylo pedagogům a dalším pracovníkům ve školství aplikováno celkem 25 770 dávek vakcín. U 9648 osob už byla vakcinace dokončena podáním druhé dávky.

„Tyto hodnoty lze vztáhnout k celkovému počtu pracovníků ve školství,“ potvrdila Deníku krajská mluvčí Martina Kemrová. Nejnovější data, která má odbor školství krajského úřadu k dispozici, ukazují, že na začátku roku ve středočeském školství působilo 38,5 tisíce lidí. Jestliže ze školních týmů už má ukončené očkování 9648 osob, je zřejmé, že jde o rovnou čtvrtinu osazenstva. V případě dokončení celé vakcinace znamenají čísla ze začátku května 42 procent očkovaných zaměstnanců škol. „Čísla se přitom budou dále zvyšovat,“ upozornila Kemrová. V souvislosti s tím, že přibývají další věkové skupiny, pro něž je očkování otevřeno, i vzhledem k tomu, že ne všichni zájemci o vakcínu se nechali očkovat hned v první vlně.

Očkování proti covidu. Ilustrační snímek.
Půl milionu vakcín. K očkovacímu cíli Středočeši zatím urazili polovinu cesty

Proč se někteří zaměstnanci nenechají očkovat, ředitelé škol nezkoumají. „Dá se říct, že zájem se mění spíše podle zpráv v médiích a potřeby návratu k určitému normálu,“ poznamenala ředitelka Základní školy Wagnerka v Berouně Eva Drbalová.

O osmdesáti procentech očkovaných pedagogů mluví také ředitel největší vlašimské základní školy Vorlina Petr Jíša. „Zbylých dvacet procent kolegů se různých důvodů k očkování zatím nepřidalo,“ dodal.

Učitelé spoléhali na to, že očkování zmírní pravidla ve školních budovách. „Od vakcinace jsme si slibovali, že žáci budou moci jít do školy a my budeme při vyučování mít nějaký komfort, nebudeme muset při výuce nosit respirátory. Naše očekávání se ale nenaplnila. S výukou pod rouškou mají největší problém učitelé cizích jazyků. Když děti nevidí, jak se pohybují rty, těžko se učí výslovnost,“ uvedla ředitelka Základní školy Votice Marcela Kratochvílová.