„Bude to trvat řadu let, než se lidé trochu naučí chránit i to své životní prostředí. Ale s kontrolami souhlasím. Represe je v řadě případů nutná, protože si lidé po dobrém nedají říci," řekl kominík Jaromír Olič.

V době své kominické praxe se setkal s řadou závad, které se ale netýkaly jen kotle. „Ty mě jako kominíka mrzí. Přijdu k domku, kde mají málem zlaté okapy, ale komín v dezolátním stavu. Drahé stromy a keře na zahradě, altánek, bazén. A pak tam často není ani přístup ke komínu na střeše. Žádný vikýř ani žebřík na střechu. Lidé vyhazují peníze na malichernosti, zbytečnosti, a do důležitých věcí neinvestují," popsal Jaromír Olič.

Čtěte také: Ambiciózní plán: Švédsko má být do roku 2045 zcela bez emisí

Nyní už je prý na tom tak, že podle čichu pozná, zda z komína stoupá dým pocházející z normálního, nahnilého či lakovaného dřeva. „Poznám, i když lidi v domku pálí, nedej bože, peří, kůži, pet lahve, nebo potravinové zbytky," doplnil Jaromír Olič.  V této souvislosti pak přidal osobní nepříjemnou zkušenost. 

Problém s cizinci

„Je tu trochu problém s cizinci, kteří se do Rakovníka stěhují v docela značném množství a s našimi zvyklostmi nejsou až tak srozuměni," nastínil Jaromír Olič. Ví totiž o rodině, která v kamnech pálí odpad. „Svůj odpad buď hází tam, kam nemají - tedy i do kontejnerů na tříděný odpad, nebo ho pálí a podle toho vypadá vzduch v naší ulici. Největší zvěrstvo je pálit odpadky v kamnech," zlobí se Jaromír Olič.

Bydlí v jedné z rakovnických ulic, kde stojí zhruba padesát domků. Padesát domácností, kde odpadky pečlivě třídí celá léta. „A pak přijde pár jedinců, kteří tento pořádek naruší. Ten, kdo je ubytuje, by jim měl říci, že jsou určité věci, které se u nás prostě nedělají. Nebo si má pro ně pořídit ještě jednu popelnici na směsný odpad," vysvětlil Jaromír Olič.

Tři roky v Africe

Poté zavzpomínal na dobu, kdy před mnoha lety žil tři roky v Africe. „První měsíce jsem nedělal nic jiného, než že jsem vstřebával tamní zvyky, abych mezi lidi zapadl, abych nijak nevyčníval. Chtěl jsem s nimi umět bez problémů komunikovat, aby na mě nekoukali nevraživě. Z tohoto titulu tedy ty zmíněné cizince, kteří jsou z východní Evropy, moc nechápu. Když tato cesta snahy přizpůsobit se byla možná pro mě, tak proč ne pro ně," diví se Jaromír Olič.

Situace je ve zmíněné ulici taková, že se už s několika sousedy setkal a diskutují o tom, jak problém co nejrychleji a nejlépe vyřešit. „Co jsme tak vypozorovali, jedná se o velké dávky zbytků, z nichž tak podle nás dvacet nebo dokonce třicet procent vylétne ven komínem," konkretizoval Jaromír Olič.

A co ho vždy zcela jistě potěší? „Když přijdu k domku, kde mají nejen pěknou zahrádku, ale i v pořádku kotel a z komína jde jen skoro taková průhledná pára. A uvnitř je pěkně teploučko," odpověděl Jaromír Olič.

Čtěte také: Senátor Burian: Kontroly kotlů mohou zhoršit sousedské vztahy