3. červenec 1866. Válečná vřava, do daleka se neslo ohlušující rachocení z děl a střelby 
z pušek, země třásla, hořely vesnice… Počtem bojujících vojáků, téměř 440 tisíc, to byla vůbec největší bitva na našem území. Prohnala se východními Čechami, ale své stopy zanechala i na Nymbursku.

„Už dva tři dny před bitvou u Hradce Králové jedna z částí pruské armády, která postupovala na východ podle řeky Labe, obsadila město Nymburk. Vybudovala si zde zázemí, kam stahovala zraněné vojáky 
z válečného pole. Nymburk musel vycházet Prušákům vstříc a zajišťovat potraviny, ubytování a zázemí pro raněné," vypráví Pavel Fojtík, místostarosta Nymburka 
a zároveň historik.

Tato válka mezi Rakouskem a Pruskem byla bojem 
o pozici velmoci ve středoevropském regionu, do kterého Češi moc nevstupovali. Nicméně se odehrávala na našem území a v rakouské armádě byly spousty českých vojáků, kteří se bojů účastnili. Počty raněných 
a mrtvých šly do stovek, dopady na obyčejné lidi byly veliké.

Bitva u Sadové před 150 lety měla dopad i na Nymburk

Nymburk má ještě jednu zajímavost související s bitvou u Sadové. Je to významná postava novináře Ferdinanda Schulze, který žil od sedmi let v Nymburce. Dodnes jej připomíná ulice 
a autobusová zastávka i pamětní deska na náměstí.

Ferdinand Schulz, spolužák Jana Nerudy a Vítězslava Hálka, patřil k nejvýznamnějším novinářům 70. a 80. let 19. století.

„Ovšem svoji novinářskou kariéru začínal tím, že se právě roku 1866 vydal vlakem z Prahy do Mladé Boleslavi, aby se stal přímým svědkem bojů 28. června u Mnichova Hradiště, a protože byl v té době dopisovatelem Národních listů, působil vlastně jako válečný novinář. Psal barvité reportáže, které posílal po cestujících vlakem do Prahy, poněvadž pošta nefungovala," pokračuje ve vyprávění Pavel Fojtík.

Ve svém pozdějším literárním díle věnoval Ferdinand Schulz městu krásný historický román Nymburská rychta.

Čtěte také: Vojáci se vzdali bez boje. Hrad Křivoklát obsadili Švédové