Kudy přesně vysokorychlostní tratě povedou územím středních Čech, se určuje postupně a pro každou trasu samostatně, plyne ze slov náměstka hejtmanky pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování Jiřího Snížka (Piráti). S tím, že vymezení koridorů, kde by měl stát rychlé železniční spojení pro dálkovou dopravu stavět, se stává součástí územně plánovací dokumentace kraje – takzvaných ZUR neboli zásad územního rozvoje.
Nyní se jedná o vedení koridoru na sever
Vymezení dvou koridorů pro vysokorychlostní železnice už je v tomto dokumentu zaneseno: jde o tratě Praha–Beroun a Praha–Poříčany, informoval Snížek. Předmětem řešení, a to konkrétně v rámci 9. a 10. aktualizace ZUR, jsou úseky z Poříčan na Brno a z Prahy do Roudnice nad Labem. V případě tras do Mostu a Hradce Králové se zatím čeká na podklady, které připravuje Správa železnic.
Nejaktuálnější jsou nyní debaty o vedení části trasy z Prahy na Roudnici nad Labem; součásti připravovaného vysokorychlostního spojení české metropole a Drážďan (uvádí se také trať Praha–Lovosice nebo Praha–Ústí nad Labem–Drážďany). Podle Snížkových slov se řeší mírné úpravy vedení koridoru na Praze-východ a na Mělnicku: „Hovorčovice bude železnice míjet na západě – a u Ledčic bude trať blíže dálnici D8.“
Řeší to návrh 10. aktualizace ZUR, který byl veřejně projednáván v pátek 9. prosince na krajském úřadu. Starostové obcí, jichž by se budoucí výstavba měla dotknout, dostali informace od zástupců kraje, Správy železnic, ministerstva životního prostředí – a zhlédli i prezentaci připravenou projektantkou. Nyní běží sedmidenní lhůta pro podání námitek a připomínek, které mohou občané uplatnit. Její načasování nezůstalo bez kritiky. Třeba uživatel facebooku Josef Novák si nebere servítky: „Můj kamarád starosta říká: největší prasárny se dělají o Vánocích.“
Z veřejného projednávání návrhu 10. aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje.
Konkrétně tato trať, kde se mezi Prahou a sjezdem Litoměřice počítá pouze s osobní dopravou (bez promísení s nákladními vlaky) jezdící rychlostí až 320 km/h, má nejen zrychlit spojení hlavního města s Německem (jízda z Prahy do Drážďan má trvat hodinu) a zajistit napojení na západoevropskou síť vysokorychlostních tratí, ale také „přiblížit“ Praze severní Čechy. Tam se v návazné etapě počítá i s vybudováním odbočné větve do Loun a Mostu. Také oba terminály pro přestup na jinou veřejnou dopravu mají být na této trati mimo střední Čechy: v Roudnici nad Labem a v Ústí nad Labem. Se zahájením výstavby se předběžně počítá v roce 2027.
V leckterých středočeských obcích lze zaslechnout nesouhlas: občané se zpravidla ohrazují, že prospěch mají VRT přinášet jiným, avšak nové linie dělící krajinu mají mít u svých domů i oni; netají ani obavy z kluku.
Jak s pozemky? Výkup, nebo vyvlastnění
Správa železnic, což je státní organizace mající na starost údržbu vlakových kolejí i budování nových, obecně připouští, že výstavba VRT se občanů dotkne – přičemž přizpůsobovat trasu požadavkům jednotlivých majitelů pozemků nebo nemovitostí není možné. Lidem, kteří mají připomínky k navrhované trase nebo technickému řešení VRT ve svém okolí, Správa železnic radí, aby jí je tlumočili prostřednictvím svého starosty.
Lidi, jejichž pozemků se stavba VRT dotkne, míní Správa železnic oslovovat po vydání územního rozhodnutí (jímž bude potvrzena potřebnost). Nabídne výkup nemovitosti s tříměsíčním termínem na dosažení dohody, přičemž za základ se považuje znalecký posudek (v některých případech je však možné i navýšení částky). Majitelé současně dostanou upozornění, že pokud na prodej nekývnou, dojde na zahájení řízení o vyvlastnění – s tím, že v takovém případě už lze získat pouze cenu obvyklou: bez možnosti násobit částku vypočtenou znalcem určenými koeficienty.
Stavba vysokorychlostních tratí se však může dotknout i pozemků v okolí, které s ní přímo nesouvisejí: v rámci takzvaných pozemkových úprav, jejichž cílem je umožnit maximální využití zbylých částí pozemků v okolí trati.