Vystavena bude v tamějším kostele, který je zasvěcen právě této světici. Součástí akce se mimo jiné stane také třetí celosvětový sraz Ludmil – a také první sraz Bořivojů. Kníže Bořivoj, podle legendy pokračovatel rodu založeného kněžnou Libuší a Přemyslem Oráčem, byl Ludmiliným manželem; vládl ve druhé polovině devátého století a vedle významného symbolu v podobě přijetí křtu je mu připisováno přenesení knížecího sídla z Levého Hradce do Prahy. Sama Ludmila byla prý původem Pšovanka; snad tedy pocházela z Mělníka (existují však i zmínky i jejím srbském původu). S Bořivojem zřejmě měla větší počet dětí, z nichž však některé zemřely v útlém věku. Synové Spytihněv a Vratislav, Václavův otec, posléze postupně vládli jako knížata.

Právě Tetín, kde Ludmila žila, je s jejím osudem úzce spjat. Tam také měla být 15. září 921 zavražděna; prý podle příkazu Václavovy matky Drahomíry, vládnoucí tehdy jako regentka. Známý je příběh o tom, jak najatí vykonavatelé ortelu (podle legendistického vyprávění označovaní jako Tunna a Gommon, původem snad švédští Vikingové) dbali na to, aby neprolili její krev. To by podle dobového chápání znamenalo mučednickou smrt, vedoucí k pozdějšímu uctívání. Proto prý Ludmilu uškrtili; údajně měli použít závoj své oběti.

Jedním z prvních kroků knížete Václava – poté, co se vlády ujal sám budoucí světec, později zavražděný svým bratrem Boleslavem – mělo být rozhodnutí o přenesení ostatků milované babičky do Prahy. A také o dočasném vyhání Drahomíry – matku však po urovnání poměrů v zemi povolal zpět.

Obec Tetín také stála u vzniku spolku organizujícího projekt Svatá Ludmila 1100. V jeho rámci se v roce 2021 mají uskutečnit velkolepé oslavy výročí úmrtí svaté Ludmily; aktivity však spolek rozvíjí už nyní.