Mnohde přitom tyto obchůzky nejsou jen povyražením pro místní: jde o tradiční akce s takovou pověstí, jež láká i návštěvníky z daleka.

„Na třicátý ročník masopustu zve Zadní Třebaň, velká veselice se chystá i v Roztokách,“ připomněla Lucie Vurbsová ze Středočeské centrály cestovního ruchu. S tím, že v Roztokách u Prahy poputuje průvod plný originálních masek 16. února ze zámku, kde slavnost každoročně začíná, přes město, úvoz, louky a pole na Holý vrch, kde se setká s průvodem z Únětic a Suchdola (a možná i z Úholiček).

Průvody poté odcházejí za masopustní zábavou do šapitó v Roztokách. „Pro návštěvníky budou připraveny kolové tance na pláni Holého vrchu, mávání prapory, zápas medvědů nebo poprava Klibny. Nebudou chybět ani tradiční pochutiny,“ upozornila Vurbsová na pestrost programu.

Za pozornost však podle jejích slov stojí i sousedská atmosféra masopustů v menších obcích. Poberounský masopust v Zadní Třebani, který se za doprovodu lidové hudby uskuteční již po třicáté, se vždy koná poslední sobotu v masopustním období. Ta letos připadá na 2. března. Ani tentokrát nemají chybět vyhlášené zabíjačkové hody, stejně jako tradiční řemeslné výrobky.

Rovněž na 2. březen se chystá také velkolepý průvod v Milíně, kde budou k vidění i tradiční staročeské a moravské kroje. Masopusty, jež stojí i za pozornost návštěvníků odjinud, však pořádají ledaskde. Z těch nejznámějších připomíná Vurbsová alespoň několik: setkání masek v Kaňku, Říčanech, Srbsku či Svinařích.

Ředitelka krajské turistické centrály Markéta Wernerová podotkla, že návštěvnickým lákadlem je skvělá atmosféra, která nezahrnuje pouze samotné průvody masek. „Nikde nechybí masopustní koláče, koblihy a zabíjačkové dobroty,“ upozornila, že masopustní reje opravdu nejsou zážitkem jen pro oči a uši.

Masopust se podle masa nenazývá náhodouMasopust je svátek i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou předcházející oslavám Velikonoc. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna), má pevné datum, jeho konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc – končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Letos trvá období masopustu do 6. března.

V původním smyslu jde o „opuštění masa“. Masopust představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj se konaly taneční zábavy, zabíjačky a také svatby. V současnosti jde především o taneční zábavy, hýření, lidové zábavy v maskách, maškarní bály.

Zdroj: Středočeská centrála cestovního ruchu