„Takže rovnou dovnitř?" ujišťovali se krouhači, povětšinou z řad pánů. Ukázalo se totiž, že krouhání zelí není pro slečinky. „My ho doma krouháme do vany," rozvinul diskuzi další z účastníků akce. „To my můžeme tak maximálně do sprcháče, vanu nemáme," hlásila jedna z dam, která se připravovala na roli šlapky.

Ještě než se dámy (a jeden z pánů) přezuly do gumáků, musely řešit drobné zranění jednoho z krouhačů, který si nedal dostatečný pozor na prsty. „No co, tak bude to zelí červené," okomentoval situaci se stoickým klidem jeden z přihlížejících.

Tři sta kilogramů

Celkem se ve čtyřech velkých plastových kádích sešlapávalo tři sta kilogramů čečelického zelí. Ani tato činnost přitom nezůstala bez komentářů, role moderátora a hlavního motivátora se ujal Petr Šolc. „Nejlépe je na tom druhá káď, kde jsou přítomny dvě šlapky a jeden pedál," hlásil rozverně a připomněl skutečnost, že do kostýmu šlapky se převlékl také Pavel Vágner.

Jak se o pár minut později ukázalo, Petr Šolc měl pravdu, právě zelí ve druhé kádi totiž bylo ušlapané nejdříve ze všech. Pak přišlo na řadu dochucení, promíchání a pěchování do nádob. Teď už stačí jen počkat několik týdnů a může se hodovat.

Domácí kysané zelíSuroviny: 1000 g kysaného zelí, 15 až 20 g soli, 1/2 kávové lžičky kmínu.

Postup: Čisté hlávky zelí nakrouháme i s košťály. Prosolíme, vmícháme kmín. Do vhodné nádoby (dřevěný suď či káď, keramická díže nebo soudek, případně velká sklenice na zavařování) napěchujeme nakrouhané zelí. Zakryjeme plátýnkem a pevně přivážeme. Na plátýnko poté položíme čisté prkýnko a vše zatížíme kamenem. Uskladníme pro nerušené kysání v místnosti o neměnné teplotě 18 stupňů Celsia. Kysání trvá přibližně čtyři až šest týdnů. Podle potřeby je možné dolévat slanou vodou (je třeba rozmíchat 15 g soli ve 1000 ml vody).

Čtěte také: Na zelnobraní si lidé pochutnávali na zelí i zelňácích