Pro rady, jak řešit situaci, s níž dosud neměli žádnou zkušenost, přicházejí i rodiče těch, kteří propadli závislosti, a další lidé z jejich okolí.

Se stříkačkou i důstojnost

Jestliže je posláním K-center snižovat zdravotní a sociální rizika vyplývající z životního stylu závislých osob, nejde jen o zajišťování výměny injekčních stříkaček, jak předpokládá spousta z těch, kteří s tímto prostředím nemají zkušenosti. Návštěva má pro uživatele drog hlubší význam, řekla v úterý Deníku ředitelka kolínské organizace Prostor plus Michala Michlová.

„Sociální pracovníci se na příchozí nekoukají skrz prsty,“ konstatovala s tím, že lidi, které by spousta jiných nechtěla ani potkat, přijímají takové, jací jsou. „Chovají se k nim jako k lidem a tím jim znovu nabízejí lidskou důstojnost,“ vysvětlila. To souvisí i s posláním K-center motivovat závislé k vlastní aktivitě, změně chování a soběstačnosti – a tím usilovat o jejich začlenění do společnosti.

Podobně neziskovky postupují i v rámci takzvaných terénních služeb, kdy klienti nepřicházejí, ale jejich pracovníci se naopak sami vydávají za cílovou skupinou. Nezvládl by to každý – a zřejmě málokdo by k tomu i byl ochoten: procházet squaty, a to často se mzdou 22 či 23 tisíc korun hrubého… Když navíc nikdo netuší, zda nepřijde pokrčení ramen: „Došly peníze, zítra už nechoď!“ I to se prý může stát. A podobné je to s adiktologickými ambulancemi určenými těm, kteří se rozhodli se svou závislostí zabojovat a zahájili léčbu.

O tom, že kvůli penězům by mohl být omezován provoz K-center i adiktologických ambulancí, se ve středních Čechách hovoří od jara. Že na to skutečně došlo, potvrdila Petra Martínková z obecně prospěšné společnosti Magdaléna: skončila ambulance v Berouně, chystá se uzavření ambulance ve Vlašimi. S Petrem Nevšímalem z Adiktologického centra Mělník se přitom shoduje, že právě dostupnost péče je naprosto klíčová pro její účinnost.

V Kolíně se podle slov Michaly Michlové služby kvůli financím omezovat nemusely (pokud nepočítáme zrušení programů primární prevence pro školy); mělo by pomoci, že o poskytnutí dalších peněz budou 25. listopadu rozhodovat krajští zastupitelé. Pokud vysloví souhlas, čeká šéfy organizací fofr: na začátku prosince rychle objednat materiál, aby dotaci utratili ještě do konce roku. Nebo mají zariskovat a objednat už nyní, spoléhajíce, že zastupitelé zvednou ruce pro?

Desítky milionů od kraje

S tím, že by kraj poskytoval na protidrogové aktivity málo peněz, nesouhlasí středočeský radní pro oblast bezpečnosti a zdravotnictví Robert Bezděk (ANO). Klíčoví poskytovatelé služeb v této oblasti – Magdaléna, Prostor plus, Semiramis a Laxus – podle něj letos obdrželi na tuto činnost přes 28,8 milionu korun; za tři týdny budou zastupitelé rozhodovat ještě o částce 4,2 milionu. Navíc se chystá změna ve financování: část peněz má být od příštího roku rozdělována prostřednicím nového Středočeského Fondu prevence Středočeského kraje.

Výhrady neziskovek k financování protidrogových programů

- Možnost žádat o dotace pouze v nízkých částkách – o statisíce korun, zatímco náklady na zajišťování provozu K-center a terénních služeb se šplhají do milionů (jde o výdaje na mzdy i poskytovaný materiál: injekční stříkačky, injekční vodu, alkoholové tampony, filtry, buničinu, kondomy, alobal).

- Podání žádosti v rámci jednoho dotačního titulu může vylučovat možnost zajímat se také o další dotace téhož poskytovatele.

- Neustálé změny pravidel týkajících se dotačních titulů, kdy zkušenost z předchozích let neznamená zhola nic pro plánování financování v aktuálním roce.

- Dlouhé čekání na přidělení peněz, které pak v případě úspěchu musí někdy být utraceny téměř bleskurychle.

- Požadavek na příliš vysokou finanční spoluúčast žadatele o dotaci – sehnat na poskytování protidrogových služeb například 20 procent není reálné (a to ani s podporou měst).

- Určení dotací pouze pro neziskové organizace, což vylučuje spolupráci například s adiktologickou ambulancí, která je společností s ručením omezeným.