Samosprávy řady obcí z regionu si myslí pravý opak: národní park není potřebný – a jeho existence by oblasti a jejím obyvatelům dokonce mohla škodit. Odpůrci rychlých kroků směrujících k jeho vyhlášení, mezi nimiž zřejmě nejvýrazněji zní hlasy starostky Karlovy Vsi Ivety Kohoutové či obcí Běleč Lukáše Kocmana a Broumy Petra Jirky (všichni nezávislí), se opakovaně, avšak neúspěšně snažili přesvědčovat ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (za KDU-ČSL). Své postoje představili i na tiskové konferenci v Praze.

Obec Broumy a okolní chráněná krajinná oblast Křivoklátsko
Zastavte přípravy Národního parku Křivoklátsko, žádají starostové premiéra Fialu

Trvají na tom, že již nyní existující chráněná krajinná oblast (CHKO) zajišťuje dostatečnou ochranu, což podle nich dokládá i stav území. A pokud má někdo pocit, že to nestačí, je prý na místě pojmenovat, co se nyní dělá špatně – a v rámci současných pravidel hledat cesty, jak to napravit. Na ujišťování, že národní park pro život život místních nepřinese žádné zásadní změny, hledí místní s nedůvěrou: pokud by se měnit nemělo, není třeba nic nově vyhlašovat…

Možná prý nyní z kraje by byl klid – avšak co děti a vnuci? Jak se omezení vyvinou za dvacet třicet let, předkládá otázku starosta Bělče Kocman. Odpůrci národního parku přitom zdůrazňují, že s jeho zastánci mají společný cíl. Zdůrazňují však, že oni chtějí postupovat tak, aby se v regionu dál dalo rozumně žít. S ohledem jak na přírodu, tak na obyvatele dotčeného území.

Dobří lesníci, zvěř od nepaměti

Má-li být jedním ze zásadních argumentů změna ve způsobu hospodaření Lesů ČR na území šestiny rozlohy CHKO, to lze podle odpůrců národního parku udělat i v rámci nynějších pravidel. Jakub Majer z iniciativy Otevřené Křivoklátsko zdůrazňuje, že hospodaření za účelem zisku není nezbytností – a hospodaření v CHKO podle něj už nyní není ziskové. „To by zpochybňovalo smysl existence ostatních 23 CHKO,“ odmítá lesnický argument.

Odpůrci navíc jedním dechem připomínají, že je třeba vzít v potaz jedno: nynější přírodě blízký charakter zdejších lesů nevznikl sám od sebe. Je výsledkem práce generací kvalitních lesníků; bez ponechání krajiny samovolnému vývoji požadovanému zastánci zamýšlené změny. Národní park nevidí odpůrci potřebný ani kvůli regulaci stavů zvěře. Když se byli podívat jinde, podle slov starostky Kohoutové v Národním parku České Švýcarsko, existence oplocenek napověděla, že zvěř je tam přemnožená také. Ostatně – jestliže bylo Křivoklátsko v historii královským hvozdem, loveckým revírem panovníků, je nabíledni, že zvěří oplývala tato krajina odjakživa.

Nemocnice Příbram.
Kratší čekání na operace: Nemocnice dohánějí covidové zpoždění

Již jen pověst, kterou by národní park regionu přinesl, by však mohla vést k tomu, že se ještě více přemnoží již nyní přemnožení výletníci. Hlavně jejich auta, která v obcích parkují všude, kde to jen trochu lze. Vlastně i tam, kde nelze – a to se zhoršilo v posledních dvou covidových letech s omezenými možnostmi cestovat. S národním parkem navíc nepočítá nynější dokumentace k územnímu plánování, takže by prý starostové vlastně ani nevěděli, kde usilovat o budování parkovišť. Starosta Broum Jirka připomněl, že i kdyby se omezil vstup do některých lokalit a výletníci se nedostali tam, kam měli namířeno, stejně v obci zaparkují a půjdou na procházku.

Vzorem má být stavební řízení

Přímo proti národnímu parku nicméně odpůrci výslovně nevystupují. Odmítají však uspěchání příprav bez dostatku podkladů, předchozích debat a oponentur. Devadesátidenní lhůta na podávání námitek a podnětů v rámci procesu vyhlášení (který po jejich vypořádání následně končí rozhodnutím zákonodárců) jim nestačí. Jestliže jde o významnou změnu ve využití území, starostové nehýřící nadšením pro národní park míní, že je na místě postupovat podobně jako v případě, kdy například majitel chce pozměnit svůj dům: musí si předem obstarat celý fascikl posudků a vyjádření – a teprve pak následuje stavební řízení.