Hlavním zastáncem záměru byl náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař (TOP 09), který zdůraznil, že rozhodování o vzniku národního parku je aktem politickým - a vnímá to jako demokratický postup. Nerozhoduje pár úředníků, ale záměr schvalují volení zástupci lidu: poslanci, senátoři, následuje podpis prezidenta republiky. Hučení v sále naznačilo nesouhlas.
Naopak potlesk sklidil předseda petičního výboru sněmovny Tomio Okamura (SPD), podle kterého by bylo ideální, kdyby rozhodly hlasy místních v referendu.
play_fill
Vyhlášení národního parku se stalo součástí programového prohlášení vlády. Že to ještě nemusí nic znamenat, namítl za petiční výbor Jakub Majer ze spolku Otevřené Křivoklátsko. Upozornil na pravděpodobný ústup od někdejších plánů na vyhlášení dalšího národního parku Soutok.
Majer zdůrazňuje, že podle odpůrců území nesplňuje požadavky pro vyhlášení národního parku, uplatní se nevhodná forma správy a dojde ke ztrátě otevřenosti krajiny i její průjezdnosti pro cyklisty.
Není také podle něho jasné, proč by nestačila už dávno existující chráněná krajinná oblast (CHKO), když ta sousední, Český kras, je oceňována za rozvoj biodiverzity.
Majer odmítl přístup ministerstva k místním, který shrnul slovy: „Na houby budete moct chodit dál – a nic jiného vás nemusí zajímat, protože byste tomu stejně nerozuměli.“ Situaci přirovnává k postavení člověka, která si chce na zahradě postavit větší kůlnu - musí informovat sousedy, získat spoustu stanovisek a povolení. „Nestačí říci: nebojte se, já to postavím citlivě…“ poznamenal Majer, podle kterého přesně takto postupuje ministerstvo s přípravami na vyhlášení národního parku.
Houby a klestí obce neřeší
Náměstek Tesař naopak tvrdí, že území parametry národního parku splňuje. Odmítá přitom, že by ministerstvo drželo něco pod pokličkou: „V současné době neexistuje doklad, který by starostové neměli.“ A v rámci vypořádávání připomínek, které stále pokračuje, už ministerstvo vyhovělo všem námitkám soukromých vlastníků pozemků. Pokud si je majitelé nepřáli mít v národním parku, byly vyjmuty, čímž se navrhované území národního parku o něco zmenšilo.
Na setkání se hovořilo například i o lesnickém hospodaření a v této souvislosti o zkušenostech z jiných národních parků, turistice a cyklistice, obavách z vyšší ceny nemovitostí nebo o houbaření. „Nemáme obavy o houby a klestí, jak nám někteří podsouvají,“ zdůraznila předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová (nez.) na setkání, kam dorazilo i dalších 25 starostů z regionu.
Poté, co bezmála dvě a půl hodiny poslouchal argumenty odpůrců národního parku, navrhl poslanec Okamura začlenit do usnesení, že petiční výbor se zřízením Národního parku Křivoklátsko nesouhlasí. Sklidil potlesk posluchačů, ale nikoli podporu kolegů v petičním výboru: pro zvedli ruce tři poslanci, zatímco šest se zdrželo hlasování.
Petici pouze vzali na vědomí
S opačným poměrem hlasů tak bylo přijato usnesení navržené poslankyní Renátou Zajíčkovou (Spolu/ODS), že výbor vzal na vědomí argumenty obsažené v petici, které zároveň žádá ministerstvo životního prostředí o zintenzivnění spolupráce s místními občany a o revizi zákona o národních parcích.
„Není to zklamání, takový výsledek jsme očekávali,“ řekla Deníku starostka Kohoutová, podle které budou místní dále bojovat všemi prostředky.
Chystá se slyšení v senátu – a zřejmě dojde i na souboje paragrafů s nasazením právníků. Začíná se už hovořit i o možné demonstraci v Praze. Kohoutová má také vzkaz přímo pro vládu: „Pojďme udělat revizi programového prohlášení.“
